Manévry poslanců za
hnutí ANO, Okamurovy Svobody a přímé demokracie i komunistů v Imunitním a
mandátovém výboru Poslanecké sněmovny začínají mít nejen poněkud absurdní rysy,
ale ohrožují už i principy právního státu a liberální demokracie.
Když ANO, SPD a KSČM
získaly v Imunitním a mandátovém výboru rozhodující vliv, což si pojistily
i zvolením komunisty Stanislava Grospiče do čela výboru, varovali někteří
analytici, že za skutečností, že SPD a KSČM dostaly od ANO skvěle „zaplaceno“
v podobě důležitých postů ve Sněmovně, se možná skrývá srozumění, že výbor
bude nejen obstruovat a protahovat projednávání
ve věci vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání
v kauze Čapí hnízdo, ale že možná nakonec najde i nějaký důvod vydání
nedoporučit.
A výbor skutečně
začal „makat“. Projednávání celé záležitosti různě zdržoval, ačkoliv se
nevynořily od hlasování minulé Sněmovny, která Babiše a Faltýnka vydala, žádné
nové „polehčující“ okolnosti. Jednou to bylo kvůli tomu, aby si prý spis mohli
členové výboru řádně prostudovat, pak zase kvůli tomu, aby se mohli k celé věci
vyjádřit Babiš s Faltýnkem, kteří ovšem nijak nespěchali.
Pokud bylo cílem
těchto odkladů a mlžení celou kauzu nějak rozmělnit, tyto snahy silně zproblematizovala zpráva
Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) Mluví se v ní o možném
podvodu, lžích, manipulaci s informacemi. Podle poslanců, kteří se
mohli seznámit jak s touto zprávou, tak se spisem české policie
v kauze Čapí hnízdo, OLAF jen potvrzuje to, jak kauzu popisuje česká policie.
OLAF lze přitom těžko obvinit z nějaké „účelovky“ či politické objednávky,
jakkoliv se Babiš okamžitě pokusil úřad znevěrohodnit.
Koalice ANO, SPD a
KSČM se tak ve výboru octila v těžké situaci. Reagovala nejprve, jak
jinak, dalším odkladem: tentokrát prý jde o to, že by si měli zprávu OLAF
prostudovat i oba obvinění. Jenže pak se uprostřed sněmovního projednávání
důvěry Babišově vládě vynořilo „překvapivě“ něco nového a prý zásadního.
Poslanci za SPD a ANO
se rozhodli předvolat další osobu—nepravomocně odsouzeného detektiva Jiřího
Komárka. Poslankyně za ANO Taťána Malá při té příležitosti vyjevila, že Komárek
prý v minulosti mluvil o stycích detektiva Pavla Nevtípila, který kauzu
Čapí hnízdo vyšetřuje, s mafií. Jinými slovy, Komárek, nepravomocně
stíhaný za zneužití pravomocí úřední osoby, má nyní zřejmě zkompromitovat
Nevtípila, na něhož opakovaně útočí i Babiš. Komárek má za tímto účelem být dokonce
zbaven mlčenlivosti.
Pokud Komárek nakonec
bude vypovídat, je to nejen další skandální pokus celou věc rozmlžit, ale i
překračování pravomocí Imunitního a mandátového výboru. Ten není vyšetřovací
komisí, které se zřizují za účelem vyšetření konkrétní kauzy Sněmovnou, a k tomu účelu jsou vybavené speciálními pravomocemi.
Jeho úkolem je pouze posoudit, jestli policejní žádost není pokusem mařit výkon
poslaneckého mandátu.
O meritu policejních
obvinění by měli rozhodovat státní zástupci a v konečném součtu soud. Předvolat
detektiva, který s kauzou Čapí hnízdo nemá nic společného, jen za účelem
znevěrohodnění jiného detektiva, se ze všeho nejvíc jeví jako pokus o
manipulaci případu ve prospěch obviněných poslanců. Komárek byl nejspíš
„vytažen“, aby „přebil“ negativní dojem ze zprávy, kterou poslal OLAF.
Ti, kdo pozorně poslouchali projev prezidenta Miloše Zemana
v PS, ví, že i prezident mluvil o potřebě celou věc řádně vyšetřit a
rychle rozhodnout. Nelze s ním tentokrát než souhlasit. Bude-li totiž výpověď
Komárka nakonec využita ke zpochybnění policejního vyšetřování, které potvrzují
i závěry nezávislého evropského orgánu, bude to otevřený útok na právní stát a
pravidla parlamentní demokracie. V takovém případě bychom se měli začít
bát, co přijde příště.
Novinky, 12.1.2018