Soumrak české levice

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Obě české levicové
strany, které jsou zastoupeny v parlamentu, čelí vážným problémům, možná
dokonce pádu pod hranici volitelnosti. Souvisí  to jak s jevy, které stojí za oslabováním
levice i v jiných západních zemích, ale najít lze i specifické domácí
příčiny.

Pokud jde o obecnější
příčiny, zdá se, že levicové strany se napříč Evropou staly tak trochu oběťmi
svých úspěchů v druhé polovině minulého století. Ve svém úsilí humanizovat
kapitalismus přispěly k vybudování silných sociálních států a byly hybnými
silami v prosazování lidských práv.

Jenže nástup
globalizace je zastihl nepřipravené. Sociální problémy, které vyvolávají nejrůznější
aspekty globalizace, není už možné řešit jen na národní úrovni, jenže levice,
která se pyšnila v minulosti tím, že je internacionalistická, zůstala
vesměs uvězněná právě na národní úrovni. Národní stát, je přitom sám pod tlakem
globalizace, a  proti řadě globálních
jevů bezmocný.

Potíže levice souvisí
i s tím, že tradiční strany, včetně těch levicových, jsou těžkopádné,
reagují na nově vznikající problémy pomalu, a jsou tak vytlačovány novými
populistickými hnutími, která pružně kombinují nacionalismus, který byl
v minulosti spojován spíše s pravicí, s de facto levicovou sociální
a ekonomickou politikou.

Komunistická strana
nová populistická hnutí v tomto ohledu předběhla s programem, který
kombinoval nacionalismus s levicovou sociální politikou. K tomu, že
úspěšně přežila pád komunistického režimu přispěla i skutečnost, že si pro sebe
vytvořila obraz protestní strany, což je dnes další z charakteristik
nových populistických hnutí.

Její potíže nastaly,
když se jako houby po dešti začala vynořovat hnutí, která mají často též
nacionalisticko-levicový program, ale jsou pružnější, mají mladší voliče i
členy, a nikdo na ně neútočí kvůli jejich minulosti.

Zdá se, že KSČM neví,
jak tomuto náporu čelit. Průměrný věk jejích členů je 75 let, a noví členové
a  voliči se k ní nehrnou, protože
je příliš těžkopádná a svůj mocenský pragmatismus dál schovává za pozůstatky
ideologie, která už dnes mezi mladšími voliči téměř nikoho neoslovuje.

Česká sociální
demokracie se mohla osudu KSČM vyhnout, protože vznikla mimo ní. Nemusela se
potýkat s nálepkou „postkomunistická levice“, jež přispěla k pádu
stran demokratické levice, které vznikly z komunistických stran jinde
v bývalých sovětských satelitech. Jenže personální vybavení ČSSD se
nakonec ukázalo být též spíše „postkomunistické“ než autenticky
sociálnědemokratické. Všechny pokusy o modernizaci selhaly.

Místo reforem, které
by ČSSD přiblížily sice oslabujícím, ale leckde ještě silným sociálně
demokratickým stranám v západní Evropě, se strana vydala v posledních
letech na cestu k jakési verzi českého národního socialismu. Tím se ovšem
programově přibližovala komunistům, a spolu s nimi pak těžko odrážela
nástup hnutí, která nacionalismus, zneužívání různých reálných i domnělých
hrozeb pro politické účely i levicovou sociální politiku, praktikují
pružněji. A mají navíc charismatické lídry, kteří rovnou nabízejí vládu silné
ruky.

Už vzhledem
k tomu, jaký typ politiků dnes stojí v čele KSČM a ČSSD, obě strany
jen těžko přesvědčí mladší voliče, že jim mají co nabídnout. Vlastně mezi nimi
nemají téměř žádnou podporu. A nemají bohužel téměř žádnou šanci se modernizovat,
k čemuž jsou občas vyzývány. Zbývá jim už jen technologie moci, což se
pěkně vyjevuje v současných jednáních o vládní spolupráci s hnutím
vedeným velkopodnikatelem. Skutečná demokratická levice tak u nás bude muset
asi vzniknout zcela mimo KSČM a ČSSD.

ČRo Plus, 25.4.2018

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..