Rozděl a panuj

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Andrej Babiš je poté, co jeho vláda získala
důvěru, pánem české politiky. Ač jeho hnutí ANO má jen zhruba třicetiprocentní
podporu společnosti, těží z toho, že jak strany, které jeho vládu
umožnily, tak strany, které stály při hlasování o důvěře v opozici vůči
jeho vládě, jsou nejednotné.

Tato nejednotnost má přitom několik podob.
Jednou je neschopnost či neochota jak vládní ČSSD tak provládní KSČM
spolupracovat tak, aby blok těchto dvou levicových stran tvořil na vládní
úrovni jakousi pojistku proti dominantnímu ANO.

Druhou je nejednotnost parlamentní opozice.
V ní jsou jak pravicové strany, které odmítají jakoukoliv spolupráci
s Babišem, tak Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie

 SPD
sice na jedné straně vládu kritizuje, (zejména proto, že ho Babiš nepřizval
k vládnutí), ale zároveň si chce udržet posty ve Sněmovně, které
s přispěním Babiše získalo. Hraje tak roli jakýchsi zadních vrátek Babiše
pro případ, že by se současné vládní aranžmá zhroutilo. A možná také bude
nástrojem k obcházení ČSSD v legislativním procesu.

Samostatnou kapitolou jsou Piráti, kteří jsou,
zdá se, v opozici proti všem. Kritizují jak nově vzniklou vládu, tak SPD, tak
opoziční pravicové strany, přičemž není občas jasné, koho vidí jako hlavní
problém.

Aby nebylo nejednotnosti málo, rozdělené jsou
vnitřně i obě strany, které se s Babišem na vládnutí podílejí, protože jak
v ČSSD, tak v KSČM proti sobě stojí tábory politiků podporujících
vládu s Babišem a odmítajících vládu s Babišem.

To, že při hlasování o důvěře měli navrch
zastánci spolupráce s Babišem, neznamená, že se poměr sil v obou
stranách nemůže změnit. Jisté ale je, že vnitřní sváry obě strany oslabují, což
hraje Babišovi do rukou.

I kdyby v obou stranách nakonec převážili
odpůrci další spolupráce s Babišem, může z vnitřní nejednotnosti ČSSD
a KSČM dále těžit. A i kdyby  se ale obě
strany vnitřně v takové situaci sjednotily a dokonce začaly hrát podle
společných not, bude těžké Babiše sesadit.

Dobře „zaplacená“ SPD mu jistě ráda přijde
v takové situaci na pomoc. Navíc  Babiš může spoléhat i na to, že k jakékoliv
společné akci proti němu, pokud by v ní hráli roli komunisté, se jen těžko
připojí pravicová opozice.

Je samozřejmě jasné, že šachová hra se hraje
lépe, když o dalších tazích rozhoduje na jedné straně šachovnice sám jen jeden
hráč, zatímco na druhé se na nich musí domluvit hráčů několik. I takový
hendikep by se dal překonat, pokud by to byli hráči schopní a svolní
k rozumným kompromisům. Jenže tak tomu u nás není, takže Babiš může být
v klidu.

Právo, 18.7.2018

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..