Sociální demokraté nemají necelé tři měsíce po vstupu do
vládní koalice s hnutím ANO mnoho důvodů jásat. Koaliční závazek zrušit
třídenní karenční lhůtu odmítají někteří jeho poslanci, ač sám šéf ANO Andrej
Babiš koaliční dohodu v tomto bodě chtěl respektovat. Nechtěl ale zákon
o sociálním bydlení v podobě, který byl
původně součástí koaliční smlouvy, místo odpovědnosti státu navrhuje dotace na
sociální bydlení přímo obcím.
Navíc ohrožuje koaliční smlouvu i tím, že oznamuje, že
ministrem zahraničí se nestane Miroslav Poche, nominovaný a nadále oficiálně
podporovaný ČSSD, ač koaliční dohoda dává oběma vládním stranám právo nominovat
svoje ministry.
Babiš nejedná v rukavičkách ani s komunisty, kteří
vznik menšinové vlády umožnili, a bez jejichž podpory může padnout. Tvrdě
odmítá, že by měli ovlivňovat vládní politiku, zejména tu zahraniční. A dotkl se jich bezpochyby i svým nedávným
vyjádřením, že KSČ měla být zakázána hned v roce 1989.
Co Babiš tímto nevstřícným chováním ke stranám, na nichž
závisí další existence jeho vlády, sleduje? Jedna možná odpověď zní, že se
pokouší v očích veřejnosti vytvořit dojem, že je ve vládě naprostým pánem a
testuje, kam až může zajít.
Druhá zní, že by mu příliš nevadil ani pád koaliční vlády. Výsledky komunálních a senátních voleb mu mohou napovědět, zda
taková varianta dává smysl.
Nejenže bude zřejmější, jak si stojí političtí konkurenti
ANO, ale byl by to i způsob, jak odvést pozornost od problémů hnutí ANO, pokud
pro něj komunální volby nedopadnou, jak se předpokládá, tak dobře jako v roce 2014. Pokud by
převážila interpretace, že jde vlastně o porážku, potřebuje Babiš volné ruce,
aby přešel do protiofenzívy.
Situaci okolo Pocheho i dalších koaličních závazků tedy
možná vyhrotil úmyslně, protože ví, že ČSSD za jistých okolností nezbude nic
jiného, než na ANO tlačit vyvoláním vládní krize. A pokud ČSSD nakonec ustoupí,
bude Babiš pro změnu vědět, že může dál vládnout bez toho, aby se na mínění zdecimované
a ponížené ČSSD příliš ohlížel.
Když probíhala jednání o
sestavení vlády, několikrát naznačil, že by se mohly konat předčasné volby do
Sněmovny společně s volbami do Evropského parlamentu. Vzhledem
k tomu, že jeho vládnutí zatím nese rysy nepřetržité volební kampaně, a že
už ohlašuje, že se osobně s tématem migrace postaví i do čela kampaně ANO
před eurovolbami, nezdá se, že by tuto možnost zcela zavrhl.
Právo, 13.9.2018