Na jaře minulého roku spustil Andrej Babiš mohutnou politickou ofenzivu proti Pirátům. Věděl proč. Piráti v té době vedli v některých průzkumech stranických preferencí dokonce i nad hnutím ANO. Šance, že by se příštím premiérem mohl stát předseda Pirátů Ivan Bartoš se jevila jako reálná.
Pro Babiše to byla velká hrozba, protože právě Piráti byli mezi opozičními stranami nejdůslednější v upozorňování na jeho konflikt zájmů. A ve snahách dosáhnout nápravy byli aktivní nejen v domácí politice, ale také na půdě evropských institucí.
Babiš přešel do ofenzivy s pomocí často nevybíravých lží. Piráty mezi jiným obvinil, že chystají vyvlastňování nevyužité bytové plochy, kam prý pozvou migranty. Anebo z pokusů legalizovat polyamorfii. Piráti reagovali žalobou, ale to jim bohužel příliš nepomohlo.
Navíc zvolili špatnou strategii pro volební kampaň. Místo toho, aby se důsledně drželi svého obrazu progresivní strany, která chce oslovovat především mladší, vzdělanější voliče, začali koketovat s myšlenkou, že by se jim mohlo podařit oslovit i voliče Babišova ANO, vesměs starší konzervativní voliče, a stali by se tak „catch-all party.“
Zbytek příběhu známe. Podpora pro Piráty začala klesat, ve volbách pak zcela propadli—i kvůli tomu, že je na společných kandidátkách s hnutím STAN nesolidárně vykroužkovali voliči STAN.
Obraz Pirátů coby strany, která utrpěla ve volbách fiasko, příliš nezmírnily ani analýzy ukazující, že navzdory postupnému poklesu podpory pro Piráty před volbami, ke konečnému výsledku koalice PirStan strana přispěla mnohem větším dílem, než co by naznačovaly pouhé čtyři poslanecké mandáty, které kvůli kroužkovací ofenzivě voličů STAN nakonec získala.
A v hodnocení společného vítězství koalic Spolu a PirStan nad Babišovým ANO také hrály jen malou roli úvahy, zda a do jakém míry přispěli ke končené těsné prohře Babiše právě Piráti tím, že až do voleb byli mezi pěti stranami současné vládní koalice nejaktivnějšími kritiky Babišových excesů a jeho konfliktu zájmů.
Poslední slovo mají Piráti
Piráti ale nakonec—navzdory svému hubenému volebnímu výsledku–skončili ve vládě, což může být pro Babiše fatální. Právě v jejich řadách se totiž zrodila novela zákona o konfliktu zájmů, která může, pokud projde Sněmovnou a Senátem, Babiše srazit na kolena v době, kdy si pohrává s myšlenkou kandidatury na prezidenta. A na schválení má nyní nemalou šanci poté, co ho podpořila vláda.
Jedním z dopadů legislativních změn prosazovaných Piráty by bylo faktické odstřižení Babiše od vlastnictví médií. Novela má zamezit tomu, aby poslanci, senátoři nebo členové vlády mohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a být vydavateli periodického tisku. Zákaz se bude vztahovat na skutečné majitele.
Deníky i rozhlasové a televizní stanice, které Babiš koupil, jsou sice „zaparkovány“ po přijetí tzv. lex. Babiš už několik let ve svěřeneckých fondech, a právě jejich prostřednictvím mohl Babiš fondy fakticky jím vlastněná média dál ovládat. Jenže tato forma oddělení politiků od podnikání, která chce uvést českou úpravu konfliktu zájmů do souladu s evropskými normami, už nebude stačit.
Právě Evropská komise ve svých auditech Babišova podnikání opakovaně upozorňovala, že svěřenecké fondy jako nástroj oddělení politiků od podnikání v české úpravě neodpovídají evropským standardům.
Aniž bychom šli do detailů, pokud by pirátská novela prošla, politici by se museli vlastnictví či kontroly nad médii úplně vzdát. Nemohli by je převést na osobu blízkou nebo do svěřeneckých fondů.
Navíc se novela nemá týkat jen vlastnictví médií. Má také zabránit tomu, aby politici mohli vydělávat na veřejných zakázkách.
Ministři a další politici se v případě přijetí novely už nebudou moci podílet na rozhodování o zakázkách a nebo dotacích pro vlastní firmy ani přímo, ani nepřímo. I v tomto případě má platit, že by politici nemohli zákon obejít převedením svého podnikání na osobu blízkou nebo do svěřeneckých fondů.
Domyslíme-li dopady těchto legislativních změn do logických důsledků, musel by Babiš opustit politiku, pokud by si chtěl ponechat média, která ovládá, nebo pokud by chtěl dál podnikat s firmami, které dostávají zakázky a dotace od státu.
Pokud jde o média, která ovládá, jeví se jako nejschůdnější cesta pro něj, je prodat, a je tedy možné, že na české mediální scéně už brzy dojde k nemalým změnám. Zejména Vydavatelství Mafra, které v rámci Babišova impéria vydává dva vlivné celostátní deníky, může skončit ve vlastnictví jiných investorů. To by také nepochybně vedlo ke změnám v redakční politice i složení redakcí těchto periodik.
Zdá se tedy, že Piráti budou mít ve vyhroceném sporu s Babišem poslední slovo. Pokud bude jejich novela přijata, bude to mít zásadní dopady nejen na Babiše osobně, ale také na českou politiku a mediální scénu. A pokud Babiš skutečně zamýšlí kandidovat na prezidenta, bude možná nejprve nucen vyřešit problém, který se v tomto okamžiku pro něj jeví jako politická Hlava 22.
Deník Referendum, 22.1.2022