Vládní koalice tápe v zajetí dogmat ODS

Pětičlenná vládní koalice čelí zhoršující se rozpočtové situaci, vysoké inflaci a oslabené koruně. Na mimořádné výdaje spojené zejména s válkou na Ukrajině nyní vláda zareagovala návrhem novely zákona o státním  rozpočtu, která by umožnila zvýšit deficit v již schváleném státním rozpočtu ve výši 280 miliard korun o dalších více než 40 miliard korun.

Vláda tvrdí, že značná část ekonomických problémů, kterým naše země čelí, má kořeny za hranicemi České republiky. Řada předních ekonomů ale upozorňuje, že ekonomické potíže mají i domácí původ.

Je přitom stále více zřejmé, že vládě svazují ruce dvě dogmata, kterých se drží nejsilnější vládní strana—občanští demokraté. Tím prvním je neoliberální mantra nízkých daní. Tím druhým pokračující odpor proti zavedení společné evropské měny u nás.

ODS na začátku roku 2020 podpořila návrh Andreje Babiše na daňovou reformu, která zrušila takzvanou superhrubou mzdu, ačkoliv bylo jasné, že bez současného zavedení jiných daní reforma způsobí výpadek v příjmech státního rozpočtu ve výši zhruba 100 miliard ročně.

ODS se přidala k populistickému ujišťování Babiše, že v důsledku snížení daní budou mít lidé více peněz v peněženkách, a sami si prý rozhodnou, za co je utratí. Přihodila ještě svoji tradiční ideologickou poučku, že nižší příjmy státního rozpočtu prý donutí vládu, aby pracovala na zeštíhlení státu.

Vláda samozřejmě nemohla předvídat, že země bude čelit mimořádným výdajům způsobeným válkou na Ukrajině. I tak je jisté, že by se nyní mohla utkat s tlakem na státní rozpočet o poznání lépe, kdyby měla k dispozici oněch 100 miliard, o které státní rozpočet přichází každý rok v důsledku zmíněné daňové reformy.

Ačkoliv v ekonomické obci sílí hlasy, že se nakonec daně budou muset zvýšit, jinak se země bude stát dál neúměrně zadlužovat, zejména právě ODS, jejíž ministři odpovídají za státní finance a ekonomickou politiku, nechce o zvyšování daní zatím ani slyšet. A to dokonce ani těch sektorových. A zatím lavíruje i okolo  návrhů některých koaličních stran, aby vláda alespoň mimořádně zdanila firmy, které kupříkladu zásluhou růstu cen energií mají bez vlastního přičinění obrovské zisky.

ODS též dál blokuje zavedení eura. V této věci je přitom ve vládě už zcela izolovaná. I kvůli slábnoucí koruně a inflaci by si přály přinejmenším zahájení příprav na přijetí eura u nás všechny ostatní koaliční strany. Jsou si vědomy mimo jiné i toho, že už jen rozhodnutí vlády, že naše země zahájí kroky k přijetí eura by vneslo do vládní ekonomické politiky jistou disciplínu a nový impulz.

Ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura úvahy o přijetí eura bohorovně odmítá s tím, že Česká republika prý v  současnosti stejně neplní maastrichtská kritéria pro zavedení společné měny.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil pro změnu prohlásil v televizní debatě, že přijetí eura by prý bylo pro Českou republiku v současnosti nevýhodné, protože by naše země by přišla o samostatnou měnovou politiku České národní banky a možnost využívat kurz koruny.

Zřejmě mu uniklo, že ČNB utrácí desítky miliard z devizových rezerv na to, aby se dál nepropadal kurz koruny vůči euru. A že samostatná měnová politika ČNB zatím nijak nezkrotila rostoucí inflaci, která se u nás vyšplhala už na 17 procent.

Vláda tak bude pokračovat v boji s nepříznivým ekonomickým vývojem s rukama svázanými ekonomickými dogmaty nejsilnější vládní strany. A dá se tak bohužel předpokládat, že se situace bude spíše zhoršovat.

ČRo Plus, 28.7.2022

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..