Nad summitem Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu, během něhož představitelé členských zemí společně hledali co nejúčinnější strategii pro boj s ruskou agresí na Ukrajině, se vznášel stín amerických prezidentských voleb v příštím roce. Pokud by v nich zvítězil exprezident Donald Trump, může západní aliance, která Ukrajinu podporuje, čelit vážným problémům.
Trump se nikdy netajil určitými sympatiemi k ruskému diktátorovi Vladimíru Putinovi. A naopak, k Ukrajině mnoho sympatií nechová už proto, že jeho údajné vydírání Ukrajiny, aby dodala inkriminující svědectví proti jeho demokratickému oponentovi Bidenovi a jeho synovi, hrálo ústřední roli v prvním pokusu Sněmovny reprezentantů odvolat Trumpa z funkce s pomocí procesu impeachmentu.
Dalším potenciálním problémem pro západní společenství je Trumpův postoj k NATO. Podle exprezidentova bývalého poradce Johna Boltona Trump vážně uvažoval o tom, že by v případě znovuzvolení usiloval o vystoupení Spojených států z aliance, což by vyústilo buď v její likvidaci nebo značné oslabení.
Situace na bezpečnostní šachovnici na Ukrajině, jakož i v Evropě obecně, by se tedy mohla po amerických prezidentských volbách zásadně změnit. Trumpovo znovuzvolení není přitom nereálné.
Většina voličů Republikánské strany nadále věří Trumpovu ujišťování, že mu bylo v prezidentském klání v roce 2020 podvodně ukradeno volební vítězství. Bude-li Trump, jak naznačují průzkumy, vítězem republikánských primárek a následně i kandidátem republikánů na prezidenta, bude v samotném prezidentském klání klíčová míra podpory pro jeho pravděpodobného soupeře, Joea Bidena.
Ten se velké popularitě netěší, navíc se na něm stále více projevují důsledky vysokého věku. Průzkumy sice naznačují, že by už jenom kvůli Trumpovu počínání v prezidentském úřadu i jeho pokusům zvrátit nelegálními prostředky výsledky voleb, většina voličů podpořila ve střetu s Trumpem opět Bidena, jenže je otázkou, kolik demokratických a nezávislých voličů by nepopulární Biden byl schopný vůbec motivovat, aby k volbám přišli.
I proto se naděje té části americké a světové veřejnosti, která se Trumpova znovuzvolení obává, upírají k několika soudním procesům, kterým Trump čelí, anebo nově čelit bude. Situace se v tomto ohledu pro něj nevyvíjí dobře.
Ministerstvo spravedlnosti před několika dny rozhodlo, že Trump není chráněn imunitou v procesu kvůli pomluvě novinářky E. Jean Carrolové, ač se urážlivých obvinění na její adresu dopustil, když byl ještě prezidentem. Carrolová tvrdí, že ji Trump v roce 1996 znásilnil, a soud nedávno Trumpovi nařídil, aby ji zaplatil 5 miliónů dolarů. Nyní se s ním Carrolová soudí kvůli pomluvě
Na Floridě má před federálním soudem začít proces kvůli obviněním, že Trump nelegálně držel po odchodu z funkce tajné dokumenty. Exprezidentovi právníci nyní sice žádají, aby soudní řízení bylo odloženo až po konci prezidentského klání v roce 2024, ale je jisté, že pokud by jim soudkyně, která má případ na starosti, vyhověla, vyvolá to značnou nevoli i pokusy rozhodnutí zvrátit.
Další proces se zřejmě chystá ve státě Georgia. Velká porota tam má do konce léta rozhodnout, zda obviní Trumpa z pokusu ovlivnit výsledky voleb v Georgii. Tento proces by mohl být pro Trumpa skutečným problémem. Stejně jako případný proces kvůli událostem ze 6. ledna 2020, který připravuje speciální vyšetřovatel Jack Smith.
Pokud ale nakonec ani jeden z těchto skandálů nakonec nevyústi v Trumpovo odstoupení z prezidentského klání nebo jeho porážku v republikánských primárkách, bude mít západní svět důvody, aby prezidentské klání v USA v listopadu 2024 sledoval s velkými obavami.
ČRo Plus, 13.7.2023