Nadcházející parlamentní volby v Polsku zásadním způsobem poznamenají další vývoj ve Visegrádské skupině i v Evropské unii, jakož i další vyhlídky liberální demokracie v Evropě. Výsledky voleb přitom nabízejí dva zcela odlišné scénáře dalšího vývoje.
Pokud i po volbách zůstane v čele vlády strana Právo a spravedlnost, k čemuž by ve světle předvolebních průzkumů pravděpodobně potřebovala podporu krajně pravicové Konfederace, lze očekávat další prohloubení sporů Polska s Evropskou unií ohledně dodržování principů právního státu v zemi. A také další pokusy vlády vedené PiS zavádět opatření, která by dál omezila to, co zbývá z liberálně-demokratického systému v Polsku. V rámci pokusů konsolidovat své pozice, nelze vyloučit ani pokusy PiS omezit práva politické a občanské opozice.
Na mezinárodní scéně je otázkou, do jaké míry by se Polsko vrátilo k takové podpoře Ukrajiny v její válce s Ruskem, které se Ukrajině od Polska dostávalo až do začátku horké fáze volební kampaně, kdy se polská vláda začala vymezovat proti dovozům obilí z Ukrajiny, a dokonce i ukrajinským uprchlíkům.
Postoje Polska k Ukrajině by také ovlivnily to, jak intenzivní by byly vztahy Polska s orbánovským Maďarskem. Ty ochladly ve světle skutečnosti, že Maďarsko jednalo od vypuknutí války na Ukrajině často jako pátá kolona Moskvy v EU. Pokud by se i po volbách Polsko drželo současného ochladnutí vztahů s Ukrajinou, mohla by se spolupráce s Maďarskem zintenzivnit.
Obě země dlouhodobě spojují silné antiliberální postoje. Společně odmítají nový migrační a azylový pakt EU, kvůli čemuž částečně paralyzovaly poslední dva summity.
Polsko a Maďarsko si též kryjí záda v řízeních, která s nimi vede EK pro porušování principů právního státu. K tomu, aby mohly být v Evropské radě suspendovány hlasovací práva zemně, která porušuje principy právního státu, je podle článku 7 evropských smluv zapotřebí jednomyslného souhlasu všech ostatních členských zemí EU, přičemž Polsko i Maďarsko dávají otevřeně najevo, že by takový krok vůči druhé zemi vetovaly.
Pokud by na Slovensku nová vláda Roberta Fica naplnila to, co Fico hlásal ve volební kampani, může v případě ustavení další vlády PiS po volbách v Polsku vzniknout ze tří zemí Visegrádu silný antiliberální blok v rámci EU. Česká republika by se tak ocitla v rámci V4 v izolaci. To by mohlo ovlivnit vývoj v celé EU.
Vítězství opozice
Pokud by po polských volbách vznikla naopak vláda sestávající ze stran současné opozice, v čele s liberální Občanskou koalicí (KO), v níž hraje vůdčí roli Občanská platforma (PO), mohlo by se Polsko—téměř paradoxně–„přes noc“ proměnit z jedné z nejvíce problematických zemí EU v jednoho z „tahounů“ evropské integrace. Je téměř jisté, že by se taková vláda snažila změnit celou řadu antiliberálních a právní stát podlamujících opatření zavedených vládou PiS—od zákazu potratů až po justiční reformu, která je trnem v oku Evropské komise.
Nejspíš by se také začala rychle měnit polská mediální krajina, v níž současná vláda kontroluje státní televizi a rozhlas. Polská katolická církev, která v současnosti stojí za některými antiliberálními kroky vlády PiS, by neměla tak přímý vliv na politiku jako nyní.
V mezinárodní politice by vláda vedená KO nepochybně rychle změnila současný kritický tón polské politiky ve vztazích s Německem. Tím by se otevřely dveře k oživení aktivit Výmarského trojúhelníku, jehož součástí jsou Polsko, Německo a Francie. Polsko, které v posledních týdnech před volbami poněkud oslabilo svoje výjimečné postavení, které si v rámci Západu vydobylo svoji jasnou podporou pro Ukrajinu, by se mohlo stát opravdu významným hráčem na evropské půdě.
Dá se předpokládat, že by se vláda pod vedením KO rychle snažila urovnat spory s EK o kvalitu právního státu v Polsku, takže by mohla být zastavena řízení, která EK proti Polsku vede. Obecně by země začala razit mnohem pozitivnější postoje k liberální demokracii a hodnotám s ní spojenými, než jak je tomu v současnosti.
Vítězství opozice by také zásadním způsobem překonfigurovalo vztahy uvnitř V4. Polsko pod vedením KO by zřejmě přestalo aktivně blokovat nový evropský azylový a migrační pakt, a Maďarsko by se tak dostalo do izolace. Otázkou též je, do jaké míry by byla vláda KO ochotná dál „držet basu“ s Maďarskem v řízeních pro porušování principů právního státu, která s ním vede EK.
Liberální demokracie
Zatímco další vláda PiS by nepochybně přispěla k dalšímu oslabení liberální demokracie v EU a Visegrádu, vláda pod vedením KO by naopak mohla tábor liberálních demokracií povzbudit. Už proto, že by její nástup odvrátil vznik trojbloku států vedených antiliberálními populisty v rámci V4.
Změnila by se ale také celkově atmosféra v Unii. Polsko by se v případě vítězství současné opozice mohlo stát první zemí v rámci EU, v níž populističtí konzervativní nacionalisti jsou u moci déle než jedno volební období (a měli tedy dost času se snažit u moci zabetonovat s pomocí snah podřídit si justici a média), a přesto nakonec prohráli. To by bezpochyby bylo povzbuzením pro zastánce liberální demokracie napříč Evropou, včetně Maďarska.
Mělo by to dopady i na roli Polska v EU. V současnosti je klub vládní strany PiS členem euroskupiny Evropští konzervativci a reformisté, v níž zasedá společně s českou ODS a vládnoucí italskou stranou Bratři Itálie. Těžiště polské politiky na evropské půdě by se v případě vítezství opozice vrátilo do lůna Evropské lidové strany, jejímž výrazným představitelem byl předseda PO Donald Tusk. Jak zásadní by tato proměna byla by ovšem samozřejmě záviselo též na výsledcích voleb do Evropského parlamentu v příštím roce.
Mocenský vzestup liberálně demokratických sil v Polsku by nepochybně ovlivnil i politiku u nás. A vztahy v rámci Visegrádské skupiny. Zatímco, jak už bylo řečeno, další vláda PiS, by dostala momentálně proevropskou Českou republiku v rámci V4 do izolace, protože by nejspíš vznikl trojblok nacionálně populistických vlád Polska, Maďarska a Slovenska, vítězství KO by Visegrádskou skupinu rozdělilo jiným způsobem.
Je přitom otázkou, zda v případě nástupu současné polské opozice do čela země by Slovensko chtělo–i navzdory „orbánovsky“ laděným prohlášením Roberta Fica ve volební kampani—zůstat na jedné lodi s Maďarskem. Polské volby tedy budou mít dopad i na to, kam se vydá Slovensko.
V české domácí politice by vítězství současné polské opozice bylo nepochybně povzbuzením pro zastánce liberální demokracie u nás. Jaký dopad by ale mělo na volby v roce 2025, se dá jen těžko předpokládat. Zatímco by Fialova vláda získala v Polsku zřejmě silného spojence v rámci V4 i obecně na evropské půdě, v domácí politice budou rozhodovat jiné faktory než jen změna poměrů v Polsku. Návrat hnutí ANO k moci se tak nedá vyloučit.
Jisté je, že nadcházející volby v Polsku budou mít dopady daleko za hranicemi této země. V nejobecnější rovině mohou být buď potvrzením současného trendu, v němž se liberální demokracie postupně dostávají do těžké defenzivy v celém západním světě, anebo naopak průlomem, v němž politické síly liberální demokracie dokážou porazit nacionalistické konzervativní populisty i navzdory tomu, že se jim už podařilo po dlouhém pobytu u moci oslabit některé základní pilíře liberálně demokratického systému.
Deník Referendum, 13.10.2023