Setkání premiérů zemí visegrádského uskupení v Praze se dlouho odkládalo, protože český premiér Petr Fiala zastával názor, že by setkání nemělo smysl, dokud Maďarsko blokuje pomoc Evropské unie pro Ukrajinu. V obecnější rovině Fiala argumentoval, že by Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika, které uskupení tvoří, v současnosti těžko hledaly politickou shodu.
Když Maďarsko nakonec schválení pomoci Ukrajině umožnilo, Fiala summit do Prahy svolal, ač před tím varoval, že se visegrádské země nadále neshodnou na řadě zahraničně-politických témat. Summit ale hájil jako fórum, na němž mohou lídři visegrádských zemí debatovat o středoevropských otázkách či spolupráci v takových oblastech, jako je energetika.
Několik dní před summitem ovšem slovenský premiér Robert Fico pronesl u příležitosti 2. výročí ruské invaze na Ukrajině projev, který klidně mohli napsat ruští propagandisté. Projev vyvolal silnou kritiku. A znovu se vynořily otázky, zda má vůbec smysl summit Visegrádského uskupení svolávat v situaci, kdy Polsko a Česká republika jednoznačně podporují Ukrajinu, zatímco Slovensko a Maďarsko zastávají k řešení konfliktu na Ukrajině postoje, které v mnohém kopírují stanoviska Kremlu.
Polský premiér Donald Tusk chtěl podle různých zpráv na summitu debatovat o tom, zda má pokračování visegrádské spolupráce ještě smysl, ale po setkání s Fialou před oficiálním zahájením summitu nakonec tyto postoje neprezentoval. Samotné jednání čtyřech premiérů za zavřenými dveřmi se ale odehrálo v bouřlivé atmosféře. Na druhou část summitu, v níž se měli k premiérům připojit členové delegací vůbec nedošlo.
Fiala po summitu prohlásil, že premiéři všech čtyřech zemí se shodují, že ruská agrese na Ukrajině byla hrubým porušením mezinárodního práva. Shodují se prý i na nutnosti Ukrajině pomáhat, jen se neshodnou na formě této pomoci. Rozdílně vidí i příčiny konfliktu na Ukrajině.
To hlavní, co ale premiéry Polska a České republiky na jedné straně, a premiéry Slovenska a Maďarska na straně druhé rozděluje, je otázka, jak konflikt ukončit. Fico ve zmíněném projevu volal po mírových jednáních. S Orbánem se na tiskové konferenci po skončení summitu znovu shodl, že Rusko prý nelze vojensky porazit, Ukrajině nemá smysl dodávat vojenskou pomoc, a je údajně třeba hledat mír na základě současné situace. Což by fakticky znamenalo, že si Rusko ponechá dobytá území.
Ačkoliv se Fiala snažil smysl summitu obhájit slovy, že čtyři premiéři jednali i o otázkách společného zájmu ve střední Evropě, spory o Ukrajinu vše přehlušily. A úplně stranou zůstalo porušování principů právního státu a liberální demokracie v Maďarsku a na Slovensku.
Z konání summitu tak zůstává především pachuť. Visegrádské uskupení je v situaci, kdy se jeho členové nedokážou shodnout na základních otázkách strategického významu zjevně nefunkční. Jeho původním smyslem bylo prosazování společných stanovisek čtyřech zemí tak, aby měly silnější společný hlas v EU. To ale v současné situaci, kdy na Slovensku a v Maďarsku stojí v čele vlád autoritářští populisté s proruskými postoji, není možné.
Jak rozklížená V4 je, ukázal i program premiérů po skončení summitu. Zatímco Tusk zamířil za prezidentem Petrem Pavlem, Orbán a Fico se setkali s exprezidentem Milošem Zemanem. Orbán pak ještě absolvoval schůzky s Andrejem Babišem a exprezidentem Václavem Klausem, jehož postoje k ruské invazi na Ukrajině jsou snad ještě více v souladu s těmi kremelskými než ty Ficovy a Orbánovy.
Zeman, Babiš i Klaus se hlásí k nacionálnímu populismu, a jsou silně kritičtí k současné české vládě, takže i v symbolické úrovni byly schůzky Orbána a Fica fackou Fialově vládě. Fiala zřejmě až do konec českého předsednictví rozklíženého Visegrádského uskupení další summit raději nesvolá, otázkou je, zda nepropásl šanci dohodnout se s Tuskem, že by bylo lepší uskupení dát takříkajíc k ledu.
CRo Plus, 29.2,2024