Jedním z hlavních cílů amerického
prezidenta Donalda Trumpa je boj proti globalizaci. Ta je podle něj příčinou
řady škodlivých jevů, jako je odliv pracovních míst z USA nebo masová
migrace.
Trump proto po nástupu do funkce přijal
opatření k omezení migrace a tlačí na americké a nadnárodní firmy, aby
přesunuly svoji výrobu zpět do USA. Odvolal též americkou účast na
Transpacifické obchodní dohodě (TTP) a chce vyjednat novou podobu
Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Dohodu o Transatlantickém
obchodním a investičním partnerství (TTIP nejspíš USA dají k ledu.
Všechny tyto Trumpovy iniciativy nastolují
zásadní otázku, zda globalizaci lze ještě
zastavit či úplně rozbít politickou akcí. Odpověď určí podobu světa na
desetiletí dopředu.
Trump i jemu podobní politici v Evropě
odpovídají na tuto otázku „ano“. Národní státy mají podle nich na to, aby
přivedly národní ekonomiky zpět pod svojí kontrolu a důkladně obrnily národní
stát proti migraci i dalším jevům spojeným s globalizací, jako je
mezinárodní zločin či terorismus. K dosažení těchto cílů slibují nové
hranice či radikální omezení migrace z určitých zemí.
Oponenti namítají, že globalizace je v prvé
řadě proces, jenž je poháněn novými technologiemi a povahou kapitálu, nikoliv proces
politický. Jistě mu pomohly různé dohody o volném obchodu, pád některých
politických bariér po zhroucení sovětského impéria, či rozvoj nadnárodních
integračních uskupení, jako je Evropská unie či ASEAN.
Hlavním motorem globalizace, ale není podle nich
politika, nýbrž techno-věda. Svět se během posledních desetiletí ekonomicky,
finančně, komunikačně a technologicky propojil do té míry, že snahy stavět
proti globalizaci politické hráze je kontraproduktivní. Země, které tak činí,
si jen uškodí. Jedinou produktivní odpovědí na globalizaci není národní
izolace, ale nadnárodní politická spolupráce či integrace.
Stojí zde proti sobě tedy dva zásadně odlišné
pohledy na svět. Úspěch či neúspěch Trumpa rozhodne o tom, zda nacionalistické
vzedmutí, které nyní sledujeme v USA i dalších západních demokraciích je
jen posledním vzepětím „starého řádu“, v němž po dvě století určovaly běh
světa „suverénní“ národní státy a jejich vzájemná spolupráce i konflikty.
Anebo
zda má tento řád naopak ještě dost sil na to, aby zastavil či úplně rozbil
vývoj směrem k planetární civilizaci, kterou si ekonomická, technologická
a komunikační globalizace vynucuje.
Právo, 13.2.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>