Celosvětová panika, kterou vyvolalo bleskurychlé šíření počítačového viru ILOVEYOU, vypovídá o procesu globalizace více než učené mezinárodní konference nebo protesty odpůrců globalizace. Těžká infekce způsobená virem počítačovým sítím na všech kontinentech totiž ukázala názorně nejen to, jak pevně je svět v planetárním měřítku na prahu 21. století propojen. Ukázala též, že globalizace není jen jakýmsi temným projektem mocných nadnárodních institucí, proti kterým
bojuje sílící světové anti-globalizační hnutí.
Ať už dopadne vyšetřování toho, kdo virus vlastně stvořil, jakkoliv, poučné je už samotné pátrání po vinících. Z něho se vynořuje fascinující obraz nového věku: autorem viru je osoba, kterou před vypuknutím epidemie nikdo neznal; osoba sídlící například v obskurním předměstí filipínské Manily. Tato osoba může v dnešním propojeném světě způsobit
kalamitu, která postihne organizace a jedince vzdálené tisíce kilometrů. Může způsobit mnohamiliardové škody nejen v sídlech světových supervelmocí, ale i v zemích, které by mnozí z nás jen těžko hledali na mapě.
Ztěží bychom našli lepší konkrétní příklad toho, o čem mluví hlasatelé nutnosti planetární odpovědnosti v dnešním propojeném světě, než je právě šíření viru ILOVEYOU. Epidemie, kterou způsobil, dává konkrétní obsah varováním, že v dnešním globalizovaném světě, se nás mohou citelně dotýkat i události, které se zdánlivě odehrávají mimo náš horizont. Počítačové pirátství neznámé osoby na ostrově v Tichém oceánu má přímý a citelný dopad na každodenní život lidí ve zdánlivě zcela odlehlých částech světa. Neřídí se žádnými zřejmými hodnotovými žebříčky: Zasahuje stejně zastánce globalizace jako její odpůrce. Napadá se stejnou vervou jak tajné databáze velmocí a mocných korporací tak soubory protiglobalizačních aktivistů. Ukazuje názorně, že jak zastánci tak odpůrci globalizace dnes fungují ve stejném globalizovaném kontextu.
Odpůrci globalizace, kteří vidí tento proces jako promyšlený projekt světového kapitalismu, mají v případě šíření viru ILOVEYOU o čem přemýšlet. Svět je globálně propojen na úrovních, které zcela evidentně nikdo nenaplánoval. Komunikační globalizace prostřednictvím internetu je zakódována už v podstatě počítačových technologií, které mají schopnost vytvářet interkomunikativní sítě. To, co před mnoha lety vzniklo jako nesmělý, ale logický pokus, vlády Spojených států vytvořit komunikační síť mezi akademickými a vládními institucemi, je dnes celosvětovou realitou, která je produktem globalizace přinejmenším ve stejné míře, v jaké jí sama produkuje.
Podobné planetární propojení a vzájemná závislost dnes existují i v mnoha dalších oblastech, které též nikdo vědomě neplánuje. Je-li globalizace především procesem živeným moderními technologiemi a vědeckými poznatky (a teprve až potom záměrem například nadnárodních společností), skutečnou výzvou na prahu 21. století není otázka, jak proces globalizace zastavit, ale jak ho přivést pod kontrolu politických institucí a dát mu morální rozměr.
Je stále více zřejmé, že hlavním problémem procesu globalizace je sílící ekonomická, technologická a komunikační propojenost světa na jedné straně a slabost globálních politických institucí na straně druhé. Rychlá mobilizace mezinárodního společenství při pátrání po autorovi viru ILOVEYOU přitom ukázala, že vytvoření světových právních a politických institucí nemusí být nemožné. K tomu, aby se tak stalo ale zřejmě bude zapotřebí ještě několika globálních kalamit a, paradoxně, i rostoucího tlaku odpůrců globalizace.
Hospodářské noviny – 11. 5. 2000