Co přináší zvolení H. Marvanové do čela US? Hrozí snad rozpad čtyřkoalice?
Zvolení Hany Marvanové do čela US je obecně vzato dobrá zpráva pro českou politiku. Je to chytrá, politicky zdatná žena. Je navíc politikem druhé generace, tedy politikem, který, ač se v politice pohybuje už nějakou dobu, nebyl v nejvyšších patrech moci během problematického, korupcí poznamenaného transformačního období. Není tedy přímo zatížena různými skandály a neúspěchy minulých let.
Pokud jde o možný rozpad čtyřkoalice, samotná Marvanová sice takový scénář rezolutně odmítá, ale ona sama reprezentuje určitý posun US směrem doprava, tedy dále od lidovců. Tým Marvanová, Svoboda, Kühnl by ovšem mohl být dobrým volebním tahákem, a tak bude do určité míry záležet na příštích průzkumech veřejného mínění. Pokud noví předáci v čele jednotlivých stran 4K zajistí vzrůst preferencí celému uskupení, čtyřkoalice zůstane z pragmatických důvodů pohromadě.
Skutečně je Unie svobody jen druhou ligou ODS a co by měla dělat, aby tuto pověst ztratila?
Unie byla zformována převážně lidmi, kteří patřili k áčku ODS. Jejich problémem bylo, že nikdy nedokázali plně vykročit ze stínu Václava Klause. US vznikla jako protest proti Klausovi a praktikám jeho ODS, ale US to nikdy nedokázala jasně artikulovat a řídit se tím. Pokud politici US nepochopí, že nejprve musí zúčtovat s Klausem a jeho vzrůstajícím antievropanstvím, a teprve pak s ČSSD, nebude voličům jasné, proč vlastně US existuje. A budou ji vnímat jako Klausovo béčko.
V jaké podobě by podle Vás měla jít čtyřkoalice do voleb? V té současné jí nyní hrozí to, že možná ani nepřekročí 20 procentní volební práh?
Logičtější než současná koalice dvou větších stran a dvou pidistran by byla dvoukoalice US a lidovců. Obě malé strany by měly vplynout do US, anebo by jim mělo být dáno jasně najevo, že je dvě větší strany nepotřebují. Pokud jde ovšem o 20 procentní volební práh, není vůbec jisté, že bude existovat. Čtyřkoalice má většinu v Senátu a ten musí schválit jakýkoliv nový volební zákon.
Je přirozeným partnerem čtyřkoalice po volbách ČSSD nebo ODS? (Především z pohledu kontinuity politiky v ČR.)
Čtyřkoalice si především musí ujasnit, jaké má priority. Je to náš vstup do Evropské unie nebo něco jiného? Mám zato, že by měla svého příštího partnera hledat podle té dělící čáry, kterou reprezentují postoje jednotlivých stran ke vstupu do EU a k EU obecně. Jde o historický úkol, o šanci, která se nemusí brzy opakovat. Podle mého soudu je důležitější, abychom byli co nejdříve součástí standardních, především právních, poměrů EU, než to, zda budeme mít o dvě procenta nižší daně, nižší deficit, či školné na vysokých školách. Zdá se mi, že US ve svém „pravicovém“ zápalu tuto výzvu plně nechápe a nechává proevropské voliče na pravo od středu stále více napospas Klausově protievropské demagogii.
V souvislosti s volbami se nyní často diskutuje o nezávislých kandidátech na stranických volebních lístcích. Je to podle Vás dobrý postup a je v zájmu stran, aby nezávislým osobnostem skutečně nabídly volitelná místa?
Strany by samozřejmě měly nabízet místa na kandidátkách především straníkům. To je základní princip stranické politiky. Na druhou stranu se domnívám, že přesah k nezávislým osobnostem, které nechtějí za každou cenu být v nějaké straně, může stranám u voličů jen pomoci. Navíc to může být dobré i pro tuto zemi. O co koneckonců jde? O to, abychom měli v parlamentu či vládě poslušné stranické automaty nebo kvalifikované lidi? Voliči velmi negativně vnímají uzavřenost stran. Jejich limitované otevření se nestraníkům tak může naši politiku učinit občanštější, nebo, chcete-li, lidštější.
Z jakých důvodů jste ukončil své aktivity spojené se vznikem nové středové strany?
Rozhodl jsem se již před nějakou dobou, že moje případné angažmá v nové straně bude podmíněno vývojem ve čtyřkoalici. Mým hlavním motivem pro případné angažmá v nové straně bylo pomoci rozbít mocenské aranžmá reprezentované opoziční smlouvou. Na jaře se zdálo, že čtyřkoalice jako alternativa definitivně selže. Nyní se zdá, že může touto alternativou býti,a že by s ní nová strana zbytečně soupeřila o hlasy. Navíc k jistému pozitivnímu vývoji dochází i uvnitř ČSSD.
Proč podle Vás došlo k poklesu počtu občanů, kteří se přihlásili k moravské národnosti? Znamená to automaticky i ztroskotání takových stran jako Moravská národní strana? Proč se této straně nedaří například jako Skotské národní straně?
Při vší úctě k moravské identitě a specifikům historického vývoje Moravy si nejsem jist, že existuje něco jako moravský národ. Ano, existuje asi moravská identita, ale národ je něco jiného. Zřejmě si to stále více uvědomují i lidé žijící na Moravě. Domnívám se, že popularita různých moravských stran v určitém období úzce souvisela s česko-slovenskými vztahy. Jinými slovy, moravanství jako národní idea dávalo do určité míry smysl v asymetrické česko-slovenské federaci, ale dává menší smysl v rámci českého státu.
Rovněž Romové se ke své národnosti příliš ve sčítání nehlásili. Jak se díváte vy na politické aktivity některých romských sdružení a jakou mají šanci Romové na kandidátkách stran?
Důvody Romů pro to, aby se nehlásili ke své národnosti, a důvody Moravanů pro totéž, jsou odlišné. Především Romové jsou specifické etnikum, což Moravané ve vztahu k Čechům nejsou. Mám zato, že většina Romů se ke svému etnickému původu odmítla přihlásit proto, že se bojí, že to pro ně může mít nepříznivé následky.
To bohužel vypovídá mnohé o vztahu většinové populace k menšinám u nás.
Znamená pokles lidí, kteří se přihlásili k církvím nějaký nový trend? Je česká společnost skutečně nejvíce ateistická na světě?
Česká společnost podle mého soudu není ateistická. Když už bych použil nějakého takového termínu, řekl bych, že Češi jsou agnostičtí. Ateismus je též víra. Je to víra, že Bůh neexistuje. Většina Čechů, myslím si, nic takového netvrdí. Spíše nevědí, zda odpovědět ano či ne. Navíc je třeba pečlivě rozlišovat mezi jakousi osobní religiozitou, tedy vírou v existenci něčeho, co přesahuje tento svět a je jeho příčinou, a příslušností k církvím. Historická zkušenost Čechů s příslušností k jakýmkoliv organizacím a aparátům, opírajícím se o jakoukoliv ideologii, je tak špatná, že mnoho lidí se raději k žádné takové příslušnosti nehlásí. Navíc, stejně jako v případě přihlášení se k národnosti, lidé zcela evidentně nedůvěřovali anonymitě sčítání lidu. Nebyli si jisti, že ta data nemohou být někdy použita proti nim.
Moravsko-slezský den – 16. 7. 2001