Mnozí političtí analytici se shodují, že některé české politické strany rozpoutaly umělou hysterii okolo tzv. Benešových dekretů především proto, že chtěly z vlny nacionalismu vyždímat několik procent voličské přízně navíc.
Miloš Zeman nacionalistickou kampaň spustil svými hloupými výroky na adresu sudetských Němců možná ještě nikoliv jako součást volební strategie. Strana Václava Klause ovšem vzápětí začala rostoucí hysterie využívat už naprosto promyšleně. Nakonec se ovšem ukázalo, že kampaň proti údajným pokusům revidovat na náš účet výsledky druhé světové války prospívá především komunistům. Ti jsou jedinou stranou, jejíž preference výrazně stouply od okamžiku, kdy kampaň začala. Není divu. Z pocitu ohrožení vždy těží strany „silné ruky“ a v souboji s „německým revanšismem“ na komunisty–s jejich čtyřicetiletou zkušeností s vymýváním mozků právě tímto tématem–nikdo nemá.
Téma Benešových dekretů je ale použitelné mnoha způsoby a snaha získat několik politických bodů pro vlastní stranu tak možná nebyla jediným cílem volebních stratégů ODS. Zdá se, že dalším cílem byla snaha zvýšit preference právě komunistům, protože koneckonců nárůst preferencí komunistických znamená pokles preferencí sociálně demokratických. To samozřejmě ODS v souboji s ČSSD vyhovuje. Že tato teorie není bezpředmětná, potvrzuje koneckonců i úporná snaha TV NOVA, hlavního volebního spojence ODS, komunisty v posledních týdnech co nejvíce zviditelňovat a profilovat jako rozumnou politickou sílu.
Silní komunisté by ovšem mohli být použitelní i jinak. V případě, že by ODS ve volbách zvítězila, ale ostatní demokratické strany by s ní nechtěly sestavit vládu, mohla by se v krajní nouzi obrátit právě na KSČM a nabídnout jí například opoziční smlouvu č.2. Podmínkou by bylo, aby obě strany měly dohromady většinu křesel v Poslanecké sněmovně. Takový pakt by se dal zdůvodnit opět, jak jinak, „Benešovými dekrety“-tedy potřebou rezolutně chránit národní zájmy. Tento scénář je samozřejmě velmi nepravděpodobný, neboť by si jeho realizací ODS velmi ublížila, ale nelze ho zcela vyloučit. Ti, kdo si myslí, že by toho nebyl Václav Klaus schopen, by si měli vzpomenout na jeho mobilizaci proti levicovému nebezpečí před volbami minulými a na to, co následovalo po volbách.
Hysterie okolo dekretů ovšem měla ještě další použití. Uměle stvořený nacionalistický smog na několik týdnů totálně znemožnil rozpravu o skutečných programech politických stran, což vyhovovalo opět především ODS a komunistům. Zejména pro ČSSD, hlavního rivala ODS, bylo v takové atmosféře téměř nemožné snažit se veřejnosti prodat některé z relativních úspěchů sociálně demokratické vlády a poukazovat na to, v jakém stavu převzala zemi od Václava Klause.
Hlavní využití Benešovy dekrety ovšem čeká až po volbách. O co půjde, naznačil už několikrát stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil, který
zdůrazňuje, že kvůli ohrožení našich národních zájmů budeme potřebovat po volbách silnou vládu, nejlépe velkou koalici. Údajné ohrožení poválečných majetkových a teritoriálních vztahů vytvořených Benešovými dekrety tedy bude používáno jako páka vůči Vladimíru Špidlovi, pokud by opravdu odmítal
koalici s ODS.
Nástroj je to tak mocný, že by mohl být použit proti Špidlovi i v jeho vlastní straně. Opozičně-smluvní křídlo ČSSD–tedy vlastně zemanovci–bude ohrožením národních zájmů jistě argumentovat proti případné „slabé“ koalici s Koalicí nebo proti pokusům vytvořit čistou menšinovou vládu. Špidla by dokonce mohl být s pomocí argumentů o nutnosti bránit společně s ODS národní zájmy odsunut v povolebních jednáních na vedlejší kolej.
Hysterie okolo Benešových dekretů ovšem může být také využita k tlaku na vytvoření nějaké duhové superkoalice, kterou se Klaus už jednou vytvořit pokoušel. Jenom taková koalice by mu totiž mohla spolehlivě zajistit zvolení prezidentem. Stvoření nějaké nové Národní fronty v podobě superkoalice by ovšem nedávalo smysl, pokud by neexistoval vážný důvod. ODS ho tedy nyní uměle stvořila.
Ti, kdo se domnívají, že hysterie okolo dekretů vyvrcholila přijetím jednomyslné parlamentní deklarace, se zřejmě krutě mýlí. Dekretománie nejspíše po volbách rychle ožije a bude používána ODS a opozičně-smluvními silami v ČSSD jako forma nátlaku při vyjednáváních o příští vládě.
S jistotou je možné říci pouze tolik, že jakákoliv koalice vytvořená kvůli údajné potřebě bránit dekrety a potažmo národní zájmy, bude pro tuto zemi špatná. Už proto, že Klaus a ODS našli pro dekrety ještě další, možná nejnebezpečnější, použití; nasadili je do boje proti Evropské unii. Jakákoliv koalice stvořená k obraně národních zájmů definovaných bojem o dekrety tak bude nakonec chtě nechtě protievropská a povede tuto zemi do izolace.
9. 6. 2002