Jedno rozumné rozhodnutí

Oznámení Václava Klause, že nehodlá již znovu kandidovat na post
předsedy Občanské demokratické strany, protože chce být prezidentem, je
jeho nejlepším politickým rozhodnutím za několik posledních let. Důvodů
pro takové tvrzení je hned několik.

Především Klaus tak skutečně zvyšuje své šance stát se prezidentem.
Bylo téměř nepředstavitelné, že by mohl být zvolen, pokud by zůstal v
čele jasně profilované politické strany s velmi malým koaličním
potenciálem. Takovou stranou se ODS pod jeho vedením v několika
posledních letech stala. Jinými slovy, strana má více méně jen
politické nepřátele. A ty má proto, že je Václav Klaus a lidé okolo něj
svou agresivní, výlučnou politikou stvořili.

Pokud Klaus nebude se stranou nadále přímo spojován, nebude
muset mluvit jako straník a formulovat své názory striktně na základě
stranického vidění světa.
Jistě zůstane i nadále ideologicky vyhraněným politikem, ale přece
jenom může veřejnosti i zákonodárcům (kteří prezidenta volí) lépe
prodat image politika, který chce reprezentovat celou společnost,
nikoliv jen politickou stranu.

Klausovo rozhodnutí je moudré i proto, že to může být jediná cesta jak
uchránit ODS od vážných vnitřních sporů a dokonce možná i rozštěpení.
Pokud by Klaus kandidoval na post předsedy, byl poražen, a porážku
nepřijal, vyvolalo by to vážné pnutí ve straně, která pro mnoho členů a
příznivců znamená „Václav Klaus“. Nyní Klaus může z pozice zasloužilého
bývalého předsedy dění ve straně ovlivňovat, aniž by nezbytně působil
vážné vnitřní sváry. Bude ovšem záležet na tom, jak se Klaus bude
chovat k nově zvolenému předsedovi.

Klaus učinil chytré rozhodnutí i vzhledem k nadcházejícím
senátním a komunálním volbám. Jak poznamenali někteří předáci ODS,
Klaus už nevyhrává ODS volby—dalo by se dokonce říci, že mnoho
potenciálních voličů ODS odrazuje. Zejména v senátních volbách je pro
ODS obrovským handicapem její nedostatek koaličního potenciálu, který
je působen její výlučností—spojovanou často právě s osobou Václava
Klause. Kandidáti ODS tak ve druhém kole často prohrávali dosud jen
proto, že se proti nim spojili voliči všech ostatních stran. Tento
efekt může být odchodem Klause otupen.

Klausův odchod z čela ODS pak bude také signálem pro sjednocení
pravice. K tomu začne docházet tehdy, pokud bude do jejího čela zvolen
politik, který stranu více otevře a umožní jí se postupně vymanit ze
sevření silné autority jednoho politika. Případné obrozování silné a
konsolidované ODS bude magnetem pro mnoho členů dnešní Unie svobody,
jakož i pro členy menších pravicových uskupení. Klaus byl zatím hlavní
překážkou případného sjednocení pravice–ať už proto, že mezi ním a
některými politiky panovaly silné osobní animozity nebo proto, že jeho
názory nebyly akceptovatelné.

Klausovo oznámení je tak značným nebezpečím pro soudržnost
vládní koalice. Některým členům Unie svobody nebude po zvolení nového
vedení ODS již nic bránit v tom, aby se do ODS vrátili—zejména pokud
bude nové vedení ODS chytré a nabídne jim otevřenou náruč. Václav Klaus
tak svým rozhodnutím odejít zřejmě dokáže to, co nedokázal ve volbách a
po volbách—oslabí výrazně Vladimíra Špidlu.

Celkově je odchod Klause ze stranické politiky důležitým mezníkem i
proto, že otevírá cestu k tomu, aby se česká politická scéna konečně
začala strukturovat přirozenějším způsobem, tedy podle pravo-levého
schématu. Je přeci naprosto jasné, že současná, ideově nesourodá
koalice vznikla především proto, že se bylo třeba sjednotit proti
klausovské ODS a jejím oficiálně euroskeptickým názorům. Tento důvod
pro existenci vládní koalice po Klausově odchodu pomine, zvláště
bude-li nové vedení více reprezentovat proevpropské cítění voličů ODS.


MF Dnes – 11. 10. 2002

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..