O důvodech možné kandidatury Vladimíra Železného do Evropského parlamentu lze jen spekulovat. Může za nimi být snaha získat na dalších pět let imunitu, nebo si vybudovat silnější postavení vůči některým finančním skupinám a politickým odpůrcům. Ať tak či onak, jisté je, že případné volební angažmá Železného by mohlo mít celou řadu nepříjemných následků nejen pro parlamentní strany ale i pro vládu Vladimíra Špidly.
Železný je výrazná osobnost, která má dobré šance ve volbách uspět, ať už se objeví na kandidátce jakéhokoliv subjektu. I kdyby se nakonec subjekt, jehož kandidátku povede, do EP nedostal, je velmi pravděpodobné, že by nezůstal příliš hluboko pod pětiprocentní hranicí, kterou je nutné pro zvolení překročit.
I kdyby Železného formace získala jen několik procent hlasů, mohou to být přesně ta procenta, která budou chybět k překročení pětiprocentní hranice menším parlamentním stranám nebo neparlamentním subjektům. Vzhledem k Železného liberální politické orientaci by jeho kandidatura mohla odlákat některé voliče od Unie svobody, jejíž kandidátku povede Helena Rögnerová, a od koalice Evropských demokratů a Sdružení nezávislých kandidátů, v jejímž čele bude Josef Zieleniec.
Železného kandidatura je ovšem také špatnou zprávou pro občanské demokraty a komunisty. Pro ODS proto, že Železný vyznává vůči EU podobné postoje jako ODS—tedy jistý euroskepticismus. Zároveň má podobné názory jako ODS i na další témata. Mnozí voliči, kteří by Železného viděli v této rovině–a bez jeho kandidatury by volili ODS–mohou své hlasy dát raději charismatickému Železnému než kandidátce ODS vedené poněkud „nezáživným“ Janem Zahradilem.
Pro KSČM je Železný hrozbou zase proto že se nedávno otevřeně v Senátu spojil s komunisty v jednom klubu. Někteří komunističtí voliči ho mohou vidět jako dobrou alternativu ke komunistické kandidátce vedené Miloslavem Ransdrofem.
Jinými slovy, Želený má schopnost oslovit určité segmenty voličstva napříč politickým spektrem. Především voliče, kteří nepatří k tvrdým voličským jádrům ostatních subjektů a kteří vnímají Železného—zejména zásluhou jeho dlouholetého populistického promlouvání k národu na obrazovce TV Nova–jako charismatického mluvčího obecného lidu.
Pokud by Želeného kandidatura byla příčinou například toho, že se do EP nedostane US, nebo že odčerpá hlasy některých voličů sociální demokracie, může sloužit jako katalyzátor krize, jejíž obrysy se rýsují již nějakou dobu. Ta by spočívala v tom, že neúspěch stran vládní koalice v evropských volbách zcela jistě vyvolá krizi jak v jednotlivých vládních stranách, tak ve vládě samotné.
Zejména US si jen těžko může dovolit další politický neúspěch. Pokud by se do EP neprobojovala—například i zásluhou Železného—může se s definitivní platností rozpadnout a s ní i vládní koalice. Krizi by vyvolal i neúspěch ČSSD, v níž už si nyní někteří politici, v očekávání neúspěchu, připravují pole pro frontální útok na Vladimíra Špidlu. Tento chmurný scénář se může samozřejmě naplnit, i kdyby si Železný ještě svou kandidaturu rozmyslel, ale v každém případě je více reálný, pokud se evropských voleb účastní.
30. 1. 2004