Způsob, jakým byl expremiér Vladimír Špidla nominován na místo evropského komisaře, bude ještě dlouho zatížen pachutí politického buranství. Jisté je, že právě Pavel Telička si už kvůli svým zásluhám o vstup České republiky do Evropské unie, jakož i znalostem evropské problematiky a pracovitosti, politický „podraz“ v podobě svého neplánovaného a špatně zdůvodněného vystřídání Špidlou nezasloužil.
Příznivci Evropské unie by se ale měli i přesto radovat. Česká republika totiž nominací Špidly vyslala několik signálů, které výrazně zlepší její postavení v EU. Tím hlavním je skutečnost, že Špidla je těžká váhová kategorie, což se v případě Teličky rozhodně nedalo říci.
Mnozí vysocí činitelé EU oceňovali Teličkovu kompetentnost, ale ve srovnání s většinou komisařů nominovaných ostatními novými členskými zeměmi byl na domácí politické scéně muší váhou. Z toho mnozí západoevropští politici usuzovali, že Češi neberou své působení v evropských strukturách příliš vážně.
Tento nepříznivý obraz byl ještě umocněn výsledky voleb do Evropského parlamentu, v nichž v Česku jasně zvítězily strany s pověstí euroskeptiků.
Ani velmi „proevropský“ Telička tento obraz České republiky v EU nemohl neutralizovat-a to právě proto, že za sebou neměl ani impozantní politickou kariéru, ani členství v nějaké silné politické straně. Špidla bude pro euroskeptiky poněkud tvrdší oříšek.
To samé platí o kontrastech mezi vztahem prezident Václav Klaus-Telička a vztahem Klaus-Špidla. Klausovou reakcí na jmenování Teličky byl poukaz na údajnou politickou nečitelnost profesionálního byrokrata, který nepatří k žádné politické straně. Pak Klaus ještě přidal odsudek Teličkova bývalého členství v KSČ. Tím Teličku degradoval do pozice, která by prezidentovi kdykoliv v budoucnosti umožnila smést případné konflikty s českým eurokomisařem se stolu.
Protože je jisté, že i v budoucnosti Klaus hodlá pokračovat ve svém protievropském tažení, jmenování Teličky mu muselo v podstatě vyhovovat. I Telička si byl vědom svého slabého postavení ve vztahu ke Klausovi a prezidentovy často absurdní výroky o EU přecházel mlčením. Věděl dobře, že by ho Klaus, řečeno lidově, okamžitě „utřel“.
S komisařem Špidlou bude mít pan prezident mnohem těžší práci. Není proto divu, že i když je Špidla politicky velmi čitelným a vysoce postaveným politikem, Klaus se k jeho jmenování postavil přinejmenším stejně kriticky jako ke jmenování Teličky.
Prezident si především velmi dobře uvědomuje, že v osobě Špidly proti němu stojí bývalý český premiér, který stejně jako on musel předčasně odejít z funkce kvůli „vzpouře“ ve vlastní straně. Ví také z vlastní zkušenosti, že se na okolnosti odchodu z premiérského křesla brzy zapomene. Navíc Špidla odešel se vztyčenou hlavou, neobklopoval ho žádný finanční nebo korupční skandál.
Špidla se v EU těší skvělé pověsti nejen pro své proevropské postoje, ale též proto, že byl vnímán jako jeden z mála nezkorumpovaných a nezkorumpovatelných postkomunistických politiků. Česká republika je jen jednou ze dvou zemí, která v jeho osobě vysílá na místo komisaře bývalého premiéra. I proto Špidla v Evropské komisi dostal poměrně důležitý post.
To vše mu bude umožňovat, aby vylepšil poněkud pošramocený obraz České republiky v Bruselu a zároveň, aby čas od času „usměrnil“ euroskeptické brblání některých českých politiků, včetně prezidenta. Kdyby Telička reagoval na nějaké Klausovo eurofóbní vyjádření, byl by okamžitě odkázán do patřičných mezí. Špidla si bez větší újmy může dovolit říci, že se pan prezident mýlí. To bude jistě důležité zejména v době referenda o evropské ústavě.
Špidla se po několika letech v nejvyšší evropské politice také stane zcela přirozeným kandidátem na post českého prezidenta. Svým politickým stylem se ostatně vždy lépe hodil do nějaké vysoké nadstranické funkce, než do stranické politiky. Jinými slovy: pokud se bude chtít vrátit zpět do české politiky, jediná funkce, která pro něj po dosavadní politické kariéře může ještě být zajímavá, je právě funkce hlavy státu.
16. 8. 2004
Zkrácená verze tohoto článku vyšla pod názvem „Z Bruselu se útočí na Hrad“ v MF Dnes, 13.8.2004.