Mnohem větším zážitkem, než byla dlouho očekávaná diskuse prezidentských kandidátů Václava Klause a Jana Švejnara na půdě senátního klubu sociální demokracie, se nakonec stalo pokrytí debaty v českých denících. Ačkoliv debatu vysílala Česká televize, a většina čtenářů denního tisku ji zřejmě viděla na vlastní oči nebo alespoň zhlédla výběr nejdůležitějších momentů v televizních zprávách, některé deníky neponechaly nic náhodě, pokud jde o výklad toho, co jsme viděli.
Byli jsme tak svědky jakési politické hermeneutiky, jež se ovšem nevyhnula, ostatně jako cokoliv politického, silnému osobnímu zaujetí. MF Dnes, jež se neskrývá svými sympatiemi k současnému prezidentovi, nás v titulku přes celou první stranu informovala o svém zásadním dojmu: „Ostrý Klaus, rozpačitý Švejnar.“ V podtitulku pro jistotu dodala, že po skončení diskuse „nebylo Švejnarovi do řeči a šel do restaurace“.
Pocity redakce shrnul Václav Dolejší v článku, „Chtěli roztrhat Klause, ztrapnili svého Švejnara“. V MF Dnes prostě jednoznačně převážil názor, že Klaus zase jednou vyhrál, a to kvůli uměleckému dojmu.
Dojmologie převládala i v dalších tiskovinách. Dokonce i jindy výborný Petr Fischer napsal v Hospodářských novinách o debatě reportáž, z níž se čtenář nedozvěděl nic o pozicích kandidátů k diskutovaným tématům, ale zato hodně o měnících se výrazech ve tvářích obou borců během urputného klání. Prezidentovo charisma nakonec, jak jinak, zvítězilo. Jen nevíme, jestli to bylo na body, nebo zda se jednalo o úplný charismatický knock-out.
Právo bylo opatrnější. Otvírák se odvolal na mínění politologů, kteří usoudili, že duel byl sterilní. Jenže hned další titulek informoval: „Klaus–Švejnar: výčitky, štiplavosti, ironie i posměšky”. Takže to zase taková nuda asi nebyla, s čímž zřejmě souhlasí i Lidové noviny, které otevřely titulkem „Ironie, špičkování, shazování“. Podle Hospodářských novin se Klaus „zlobil na útočného Švejnara“.
V seriózních novinách na západ od nás dojmologii obvykle nahrazují bleskovými průzkumy veřejného mínění. Dává to větší smysl, protože pro někoho je důležité, co kandidáti říkají, pro někoho, jak to říkají. Někomu se líbí víc šašek, který plácá nesmysly, jinému zase prkenný profesor, který bere všechno vážně.
U nás místo průzkumů, kterých je jinak hojně, nastupují v těchto situacích ankety „osobností“, jež nám nabídly jak Lidové noviny, tak MF Dnes. Tak jsme se dozvěděli, co o duelu soudí experti na oblékání, řečnictví, psychologii. sociologii a politologii. Přičinila se i filmová recenzentka známá tím, že když nějaký film roztrhá, stojí za to na něj jít. Tentokrát usoudila, že šlo o nejmizernější pořad roku.
Pokud někdo dokázal pročíst všechno, co hlavní deníky o debatě napsaly, musel usoudit, že šlo o estrádu. I velmi úctyhodní komentátoři se nechali strhnout ke známkování za umělecký dojem. Skoro jakoby nezáleželo, co náš příští prezident říká, ale jestli je dobrý bavič. Pokud je ale tohle hlavní kritérium, pak debaty nebylo zapotřebí. Vítězem byl dopředu Václav Klaus. Nejenom proto, že je objektivně lepším bavičem než Švejnar, ale i proto, že většina českých médií se už léta před jeho bavičstvím sklání a dokonce si ho pěstuje.
Smyslem hodnocení debaty, zejména v pravicových denících, k nimž se nyní řadí i dříve centristické Hospodářské noviny, evidentně bylo se utvrdit, že náš pan prezident může vyslovit jakoukoliv pitomost nebo lež a my ho budeme milovat, jelikož nás přitom nenudí. Ve světle těchto kritérií se nabízí několik skvělých kandidátů pro volbu v roce 2013.
Literární noviny, 4.2.208