Prezident Václav Klaus nedávno vyjádřil obavu, že přijetí Lisabonské smlouvy, která má nahradit zamítnutou euroústavu, by mohlo ohrozit platnost Benešových dekretů. Na jejich základě bylo z Československa po 2. světové válce vysídleno okolo 3 miliónů sudetských Němců.
Podobné obavy už před časem vyjádřil europoslanec Vladimír Železný, takže Klaus, známý odpůrce další evropské integrace, nemusel chodit pro inspiraci daleko. Navíc s tímto tématem má Klaus zkušenosti. Prapor dekretů zdvihnul už před parlamentními volbami v roce 2002–v době, kdy Česká republika dokončovala přístupové rozhovory s Evropskou unií.
Bude zajímavé sledovat, jak si s touto hozenou rukavicí poradí předseda ODS a vlády Mirek Topolánek. Ten totiž Lisabonskou smlouvu za Českou republiku podepsal, a je tudíž v jeho bytostném zájmu, aby jí parlament nakonec ratifikoval.
Topolánek sice bez většího boje připustil, aby jeho straničtí kolegové v Senátu poslali smlouvu k Ústavnímu soudu, jenže tento krok interpretuje jako jisté nezbytné zdržení na cestě k ratifikaci. Pokud soud nenajde mezi novou eurosmlouvou a českou ústavou závažnější nesoulad, bude mít Topolánek pevnější pozici i vůči euroskeptikům ve vlastní straně při ratifikaci smlouvy.
Klausovo prohlášení ovšem věci komplikuje. Je-li ochoten spojovat Lisabonskou smlouvu a Benešovy dekrety, vysílá tím do nitra ODS signál, že Lisabonskou smlouvu opravdu, ale opravdu nechce. Topolánek tedy bude možná muset jít s prezidentem do otevřeného konfliktu, což pro premiéra, už beztak oslabeného rozmíškami ve vládě a vlastní straně, nebude lehké.
Možná by proto Topolánek měl připomínat svým kolegům v ODS lekci z roku 2002. Klausovo strašení sudetskými Němci tehdy totiž selhalo. Ačkoliv ještě na začátku roku 2002 ODS vedla v průzkumech veřejného mínění, nakonec volby prohrála. Jistě i zásluhou Klausovy poněkud hysterické kampaně. O několik měsíců později Topolánek nahradil Klause v čele strany. Své spolustraníky by měl nyní varovat, že oživování neúspěšné taktiky z roku 2002 se může ODS opět vymstít.
MF Plus, 30.5.2008