Ač se ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav
Kalousek stal terčem intenzivní kritiky kvůli jednání, které veřejnost vnímá jako
snahy o zastrašování policie při vyšetřování podivného armádního nákupu letounů
CASA, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že odchod Kalouska
z vlády nepřipadá v úvahu, protože Kalousek je „srdcem i hlavou
vládních reforem“. K odchodu Kalouska vyzvala jak opozice, tak
bezpečnostní výbor PS.
Schwarzenberg i předseda vlády Petr Nečas zpochybňují
tvrzení policejního vyšetřovatele i policejního prezidenta, že se je Kalousek snažil
zastrašit, neboť se prý jedná o tvrzení proti tvrzení. To je pádný argument,
pokud vezmeme v úvahu právní stránku věci. Jenže úspěchy a neúspěchy
v demokratické politice se odvíjejí v prvé řadě od voličů, a ti, jak
ukazují nejrůznější ankety a průzkumy, mají o Kalouskovi jasno.
V situaci, kdy si více než 90 procent respondentů v některých
průzkumech myslí, že se Kalousek chová v kauze CASA
nepatřičně, podezřele, ba „hystericky“, a kdy popularita tohoto ministra padá
k bodu, kde se nejspíš brzy protne s již téměř jen jednocifernou
„popularitou“ vlády, se výroky Schwarzenberga i nečinnost Nečase vůči
Kalouskovi jeví jako další projev pozoruhodných tendencí současného vládního
tábora k politicky sebevražednému jednání.
Premiér Nečas sice prý doufá, že se vláda po dvou letech
klopýtání nyní „nadechne“, jenže zcela v logice dosavadního počínání zahajuje
druhou vládní dvouletku politicky nesmyslným odvoláním ministra spravedlnosti,
který navzdory předešlým chybám spustil jakous takous očistu justice. Toleruje také
Kalouskovo bizarní jednání, a v atmosféře všeobecného ekonomického zmaru,
notně přiživovaném v českém případě vládními „škrtformami“, odmítá dokonce
třeba jen odložit schvalování nákladných církevních restitucí.
Nečas prý nebude na rozdíl o ČSSD vládnout podle průzkumů
veřejného mínění, v nichž restituce i další vládní kroky odmítá velká
většina lidí. To může být někomu sympatické, ale dá se předpokládat, že „srdce
a hlavy voličů“ vládní počínání vyhodnotí úplně jinak.
Jen současné české vládní politice, která žije úplně odtržená
od voličů a reality, se tak mohlo podařit, aby už po dvou měsících byla obří
korupční aféra sociálně demokratického hejtmana Davida Ratha zcela zastíněna
průšvihy ve vládním táboře, a preference ČSSD přestaly s přispěním
vládního neumětelství padat. Na obzoru je tak scénář, který ve světle Rathovy
aféry na čas ustoupil do pozadí: totální zdecimování české pravice, srovnatelné
s tím, co jsme viděli nedávno na Slovensku.
V takovém případě by si měly vládní strany i na ně
napojené neprůhledné „podnikatelské“ struktury z celého srdce přát, aby
Kalousek neměl pravdu, když tvrdí, že policie je navzdory nedávnému zatčení
opozičníka Ratha zpolitizovaná v neprospěch vládního tábora. Anebo by měly
zabránit tomu, aby ji svými výroky dále politizoval. Začíná-li se totiž
policie, prý aktivisticky a nepatřičně, osmělovat nyní, kdy vláda ještě vládne,
nelze ani domýšlet, co všechno by mohla začít prošetřovat v případě
vítězství levice.
Právo, 17.7.2012