Dalo se očekávat, že se
v politických kruzích zvedne odpor proti vládnímu návrhu zákona, který by
znamenal, že tzv. anonymní akcie se budou muset zapsat do centrálního
depozitáře nebo uložit v listinné podobě u bank, popřípadě se od 1. ledna 2014
transformují na akcie na jméno. Odkryla by se tak majetková struktura firem
vlastněných takříkajíc tajně.
Není také překvapivé, že se odpor
zvedl nejprve v Občanské demokratické straně, která proslula svým
kmotrovským zázemím a kontakty s neprůhlednými finančními zájmy. Strach
musejí mít ale i politici i v jiných stranách. A nikoho asi nepřekvapí, že se svým „ne“
přispěchal i prezident Václav Klaus, jehož amnestie nedávno omilostnila přesně
onen typ lidí, kterým odtajnění vlastnických struktur jistě není po chuti.
Pokud by se dalo i zpětně zjistit,
kdo měl majetkové podíly v anonymně vlastněných firmách, ohroženi mohou
být nejen nejrůznější podnikatelé, jejichž anonymní firmy parazitovaly na
státu, ale i řada politiků. Nelze totiž vyloučit, že někteří politici
prostřednictvím anonymních akcií vlastní firmy, pro které zároveň zajišťují s pomocí
svého vlivu zakázky. V civilizovaných zemích se tomu říká korupce.
Někteří poslanci ODS začali náhle
argumentovat, že návrh zákona by se měl upravit tak, aby akcie přestaly být
anonymní pouze v případech nově založených firem, zatímco majetková
struktura dosud založených by zůstala nadále skryta. Zákaz anonymních akcií by
se prý také měl vztahovat pouze na firmy, které soutěží o státní zakázky.
Tím by se ovšem do značné míry
vymazaly protikorupční účinky zákona. Dokud
se nerozkryje, kdo s pomocí anonymních akcií zakládal firmy i v minulosti,
bude neprůhledná i česká politika. Veřejnost by se tak například nedozvěděla,
proč někteří politici prosazovali projekty, které se po čase ukázaly jako nesmyslné
či předražené. Nebo by se ukázalo, že sami anonymně vlastnili firmy, které tyly
ze státních zakázek.
Není také pravda, že korupční
nebezpečí hrozí jen v případě státních zakázek. Příkladem budiž skandál
okolo solární energie. Tam nejprve vznikl za podivných okolností zákon, který
nasadil výkupní ceny za solární energii astronomicky vysoko, načež se do
fotovoltaické bonanzy vrhla celá řada soukromých firem, řada z nich anonymně
vlastněných. V případě odtajnění anonymních akcií by se mohlo ukázat, kdo
a proč stál za plánem, který možná vysaje ze státu až bilión korun.
Jelikož je jasné, že odhalení
majetkového zázemí doposud anonymně vlastněných firem by mohlo nejen skončit
některé politické kariéry, ale i vyjevit informace, které mohou být popudem
k trestnímu stíhání, o návrh zákona, který se dostal až do třetího čtení, se
ještě povede tuhý boj. I proto pozorně
sledujme, jak se kdo ve vřavě, která se okolo zákona rozpoutává, chová.
Právo, 19.2.2003