Divoké předvolební spekulace

Zdá se, že předčasné volby vyvolávají určitou
hysterii nejen v politických stranách, které mají málo času se na volby
připravit, ale také v médiích. Ta dalekosáhle interpretují první
předvolební průzkumy, a na základě těchto interpretací činí dosti ukvapené
závěry.

Dozvídáme se tak kupříkladu, že se do Poslanecké
sněmovny dostane možná až devět politických stran, protože jakýsi zatím
ojedinělý průzkum, provedený navíc agenturou, kterou při vší úctě znají snad jen
fajnšmekři v oboru sociologie, to zjistil. Na základě toho se pak píší
komentáře o tom, jak složité může být vládnutí v situaci, kdy bude ve
Sněmovně tolik subjektů, a nebude možné sestavit stabilní většinovou koalici.

Což o to, průzkumů si média jistě všímat musí, ale
průzkumy předvolebních preferencí v situaci, kdy kampaň sotva začala, a o
některých z nastupujících stran téměř nic nevíme, je nutné brát
s nadhledem. Zejména je dobré si připomínat, že už několikrát dopadly
volby dosti neslavně pro nové subjekty, kterým průzkumy předpovídaly až
dvouciferné výsledky, kupříkladu Důchodci za životní jistoty v roce 1998.

Průzkumy popisují s různou měrou úspěšnosti,
jak myslí voliči v okamžiku, kdy se průzkum koná, ale nemohou dost dobře
podchytit, jak se volič bude skutečně chovat u volební urny. Větší jistota, že
se jejich hlas ve volbách bude shodovat s tím, co několik týdnů před
volbami tvrdí agenturám pro průzkum veřejného mínění, obecně existuje u voličů
zavedených stran. Už proto, že neriskují, že jejich hlas propadne
v případě, že se strana nedostane do Sněmovny.

Voliči, kteří nyní tvrdí, že budou volit jeden
z nových či již nějakou dobu existujících, ale doposud malých subjektů,
jako je ANO, Úsvit, Strana práv občanů-zemanovci, nebo dokonce Strana zelených,
budou muset před vhozením hlasu zvážit nejen to, jak velká je pravděpodobnost,
že jejich hlas propadne, ale také, jaký koaliční potenciál takový politický
subjekt má.

Neměli bychom též zapomínat na politickou lekci,
kterou nám dal vývoj po volbách v roce 2010. Voliči tehdy skutečně
zariskovali, do Sněmovny se dostaly hned dva zbrusu nové subjekty—TOP 09 a Věci
veřejné. Zatímco strana TOP 09 se v české politice uchytila a má nyní
šanci stát se ve světle problémů v Občanské demokratické straně
rozhodující silou na pravici, Věci veřejné se staly naprostým politickým
propadákem.

 Rozdíl mezi oběma subjekty byl zejména v tom,
že strana TOP 09 se zaštítila jasnou a srozumitelnou ideologií klasického
konzervatizmu. Navíc postavila do svého čela známé politické veličiny, zatímco
Věci veřejné experimentovaly s rozplizlým populistickým programem, měly
nejasnou organizační strukturu, a jejich lídry téměř nikdo neznal. Časem se
navíc ukázalo, že to byl především podnikatelský projekt.

Voliči si příčin neúspěchu véček dozajista většinově
všimli. A prizmatem toho, co zažili v podobě jejich vládního i
parlamentního angažmá, budou nyní posuzovat i některé nové subjekty, které též
mají poněkud rozplizlý, populistický program, nebo nejasnou organizační
strukturu.

 Jinými slovy, je téměř jisté, že některé
z nových subjektů, které teď první průzkumy už vidí téměř ve Sněmovně,
dopadnou spíše jako kdysi slavná strana důchodců, než jako véčka v roce
2010. Přispěje k tomu i jev, kterého si kupodivu málokdo všímá: čeští
voliči jsou velmi radikální v odsuzování parlamentních a vládních
politických stran, ale u volebních uren se chovají až překvapivě
konzervativně. 

ČRo Plus, 11.9.2013 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..