Prezidentovy polopravdy

Prezident Miloš
Zeman opakuje ve svých veřejných vystoupeních několik tvrzení, která,
řekneme-li to diplomaticky, ne zcela odrážejí realitu. Jelikož právě uplynul
půlrok od Zemanovy prezidentské inaugurace, není na škodu uvést věci na pravou
míru.

Zeman kupříkladu
naznačuje, že přispěl, jak slíbil svým voličům, k odchodu Nečasovy vlády.
Ta ovšem padla, jak si všichni dobře pamatují, kvůli policejním odhalením
týkajícím se primárně Nečasovy spolupracovnice a partnerky Jany Nagyové.
Z toho, co je zatím známo, v tom Zeman nehrál žádnou roli.

Prezident má
nepochybně pravdu, že po rezignaci Nečase a pádu jeho vlády zabránil návratu
téže vlády, jen bez Nečase v čele, tím, že jmenoval bez souhlasu Poslanecké
sněmovny odbornickou vládu Jiřího Rusnoka. Pravdě je ovšem poněkud vzdáleno
jeho tvrzení, že tím přispěl k vyvolání předčasných voleb, což byl vlastně
jeho záměr.

Jistě svým krokem
vytvořil tlak na politické strany, ale předčasné volby se nakonec konají kvůli
dvěma poslancům Občanské demokratické strany, kteří při hlasování o Rusnokově
vládě svým odchodem ze sálu ukázali, že bývalá koalice nemá deklarovanou
většinu. Pokud prezident něco takového předpokládal, když jmenoval svoji vládu,
klobouk dolů před jeho prognostickými schopnostmi.

Zeman se také při
odmítání „idiotských“ ústavních zvyklostí opakovaně zaštiťuje svými voliči,
přičemž naznačuje, že má vlastně v podobě 2 717 405 hlasů, které získal
v druhém kole, větší podporu než největší politické strany.  Potíž je v tom, že prezidentské volby
jsou volbami zcela jiného typu než parlamentní, a že výsledky „rozstřelu“ mezi
dvěmi nejúspěšnějšími kandidáty v druhém kole není možné porovnávat
s výsledky voleb, v nichž soutěží velký počet stran.

Když už bychom
chtěli srovnávat, je možné co do
počtu soutěžících kandidátů lépe přirovnat ke sněmovním volbám první kolo
prezidentské volby, v němž Zeman  získal 24,21 procent hlasů, což bylo
v absolutních číslech 1 245848 hlasů. To je mimochodem zhruba srovnatelné
s procentním výsledkem nejúspěšnější strany z minulých sněmovních
voleb, ČSSD, která získala 22 procent hlasů, což bylo v absolutních
číslech 1 155 267 hlasů. Zatímco ovšem ČSSD soutěžila o
hlasy s 26 dalšími stranami, Zeman se utkal jen s osmi protikandidáty.

Kdyby se do PS volilo tak, že by dvě nejúspěšnější strany z prvního
kola soutěžily v kole druhém, pak by prezident snad mohl porovnávat svůj
výsledek s vítěznou stranou.  V takovém případě by to ale pro něj
nejspíš nedopadlo nijak lichotivě.

Jak ukazují výše zmíněné příklady, Zeman má prostě tendenci výklad
jistých jevů takříkajíc pootáčet. V tomto kontextu je také bohužel třeba
vnímat jeho opakované tvrzení, že ani načasování jeho současného turné po
krajích, ani jeho vystoupení v krajích, ani volební billboardy Strany práv
občanů –zemanovci, opravdu, ale opravdu nejsou jeho volební kampaní pro stranu,
která nese jeho jméno. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..