Čas skončit bezvládí

Zatímco se sociální demokracie věnuje
řešení vnitřních problémů, hnutí ANO a lidovci zkoumají, z kolika
procent se překrývají jejich programy navzájem i s tím ČSSD. Tato
politická alchymie je jistě zábavná a vytváří dojem, že hlavní aktéři po
volbách jen nepřešlapují na místě, ale ve skutečnosti se v České republice
prohlubuje bezvládí.

Zemi řídí v jakémsi nouzovém režimu
vláda, která negativně proslula nejen tím, že ji prezident jmenoval
v rozporu s ústavními zvyklostmi, a která následně neprošla
hlasováním o důvěře, ale též tím, že řada ministrů kandidovala za stranu, která
ve volbách naprosto propadla.

Mocenské vakuum se sice „obětavě“ snaží zaplňovat
prezident, který, zdá se, bezzubou vládu stvořil právě proto, aby mohl
dominovat české politice. Jenže i Miloš Zeman utrpěl sérii politických porážek,
včetně již zmíněného fiaska SPOZ ve volbách a povolebního výprasku svých
stoupenců v ČSSD v důsledku zpackaného vnitrostranického puče. Ke všemu se
prezident zranil a musel zrušit svůj program na týdny dopředu, takže i
v symbolické rovině centrum moci v zemi absentuje.

Česko mezinárodně nepoškodilo, že padla
politická vláda, zejména když působení té prezidentské bylo nakonec omezeno
předčasnými volbami. Poškodí nás ale, pokud se nepodaří rychle sestavit vládu
novou. Bohorovné řeči některých českých politiků, včetně prezidenta, že
kupříkladu rozpočtové provizórium není žádná tragédie, toto riziko nezmenší.

Pokud se po víkendovém zasedání
Ústředního výkonného výboru ČSSD, který by měl ukončit stranické dvojvládí,
zadrhnou jednání o budoucí vládě kupříkladu na tom, že se ANO bude dál chovat
jako nevěsta, která by i po sňatku ráda zůstala pannou, je jisté, že se takové
chování obrátí proti ANO. Babišovo hnutí sice evidentně nebylo připraveno na
to, že ho volební výsledek odsoudí k odpovědnosti za vládnutí, ale pokud
se této odpovědnosti nezhostí, na své chování doplatí.

To samé se týká ČSSD. Pokud si bude
stanovovat pro svou účast ve vládě podmínky, které jsou pro lidovce a ANO už
dopředu nepřijatelné, i ona na prodlužující se bezvládí doplatí. Mnoho voličů
ve světle volebních výsledků v tomto okamžiku nezajímá, kolik procent
svého programu ČSSD uplatní, ale především že se postará o plnohodnotný návrat
parlamentní politiky.

Jinými slovy, jsme v situaci, kdy
je občanům vcelku lhostejné, zda se programy příštích vládních stran překrývají
z šedesáti procent nebo jen čtyřiceti procent. Program koaliční vlády nemusí
být do posledního detailu napsán dopředu, leccos se dá vyjednat „za pochodu“.
Úkolem dne je vytvořit co nejrychleji politickou vládu, která skončí sílící
bezvládí Rusnokovy party a jejího prezidentského ochránce.

 Úkol je to natolik urgentní, že
odpovědnost za případné průtahy padá i na strany bývalé koalice. Na většinu
občanů neudělá velký dojem, když si budou při pohledu na případné potíže při
sestavování nové vlády mnout alibisticky ruce. I ony mohou dát s ANO a
lidovci dohromady většinu, a měly by toho využít přinejmenším k tomu, aby
vytvářely na jednající strany konstruktivní tlak.

Právo, 6.11.2013

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..