Jiří Pehe
Místopředseda
strany lidové Jan Bartošek na tiskové konferenci strany prohlásil, že lustrační zákon je podle lidovců
nedotknutelný, a pokud by ho případní koaliční partneři lidovců—sociální
demokracie a hnutí ANO—chtěli ve spolupráci s komunisty rušit, byl by to
prý pro KDU-ČSL důvod odmítnout účast ve vládní koalici.
Bartoškova
silná slova přišla necelých 24 hodin poté, co se předseda strany Pavel
Bělobrádek v televizní diskusi
trapně vykrucoval v reakci na otázku, zda by lidovcům vadilo vládní
angažmá šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který je podezřelý ze spolupráce
s komunistickou tajnou policií, a nemůže tudíž dodat čisté lustrační
osvědčení.
Bělobrádek několikrát
opakoval, že lidovci se v dané otázce podřídí rozhodnutí prezidenta. Na otázku, jaký má na věc osobní názor, odmítal
odpovědět. Rozhodne prý pan prezident.
I na zmíněné
tiskové konferenci Bělobrádek dál mlžil. Potvrdil na jedné straně, že lidovci
prý v tomto volebním období nezvednou ruku pro zrušení lustračního zákona,
ale zároveň odmítl jasně říci, zda by vládní angažmá někoho, jako je Babiš,
bylo pro lidovce důvodem nejít do vlády. „Věřím, že pro mnohé naše poslance by to byl velký problém,” řekl
Bělobrádek.
Pokusíme-li se lidovecký postoj rozšifrovat, říkají nám
jedním dechem, že budou proti zrušení lustračního zákona, ale zároveň budou
respektovat rozhodnutí prezidenta Zemana. Ten sice zatím požaduje od ministrů
lustrační osvědčení, ale co když svůj názor změní? V takovém případě pouze
víme, že předseda Bělobrádek „věří“, že
s tím budou poslanci jeho strany mít problém, což ovšem zřejmě neznamená,
že by se strana s přítomností neprolustrovaného Babiše ve vládě nakonec
nesmířila.
Zeman také naznačil, že řešením pro případnou účast Babiše ve vládě by bylo urychlené
přijetí zákona o státní službě, který by nahradil i lustrační zákon. Ani
v tomto případě nevíme, zda by to bylo pro KDU-ČSL přijatelné. Jestliže je
pro stranu lustrační zákon nedotknutelný,
je otázkou, zda by souhlasila s tím, aby zákon o státní službě vyřadil lustrační zákon z provozu.
Čert, aby se
v tom vyznal. Lidová strana, která o sobě mluví jako o pilíři pevných
hodnot, má prostě zase jednou se svou údajnou principiálností problém. Leckdo si vzpomene, jak v roce 2006 stranický
předseda Miroslav Kalousek, do té doby zapřísáhlý antikomunista, souhlasil
s možnou menšinovou koalicí s ČSSD, podporovanou komunisty. Kalousek pak sice musel odejít z čela strany, ale
pachuť zůstala.
Otázka, zda
lidovci přijímají rádoby principální stanoviska proto, že jsou prostě
principiální, nebo proto, že je to podle nich v daném okamžiku taktické, zůstane viset ve vzduchu i tentokrát.
Ať už je jejich reálný postoj ale ve skutečnosti jakýkoliv, možná podceňují
skutečnost, že veřejnost je opravdu unavená politickou nestabilitou a přeje si
rychlé sestavení vlády.
Kdyby
sestavení vlády zablokovali kvůli postojům, které veřejnost chápe a oceňuje jako
skutečně principiální, možná by jim to voliči odpustili. Převáží-li ale ve veřejnosti
názor, že lidovci při jednáních o vzniku vlády zase jednou jen trapně lavírují,
může se jim to vymstít.
ČRo Plus, 27.11.2013