V jazyce jestřábím vyzval prezident Miloš
Zeman k preventivním akcím Západu proti Rusku v případě, že by chtělo
obsadit východní Ukrajinu. V jazyce holubičím pak vybídl ukrajinskou
vládu, aby vyjednávala se separatisty na východě země.
Co Zeman vlastně myslel oněmi
preventivními akcemi, už několik dní upřesňuje jeho mluvčí. Zapadnout by ale
neměla ani jeho druhá výzva. Jak si takové vyjednávání vlastně představuje?
Kdyby se na východě Ukrajiny demokraticky
utvořila silná hnutí, požadující autonomii nebo připojení k Rusku, bylo by
jasné, s kým a o čem má Kyjev jednat. Taková jednání by byla politickým–a
v případě skutečné demokratické legitimity takových hnutí–i demokratickým
procesem.
Jenže Kyjev má nyní co do činění
s nejasně vzniklými a bůhví kým vyzbrojenými i vycvičenými separatistickými
skupinami v různých městech, z nichž některé za použití nejhrubšího násilí
obsadily vládní budovy. V každé normální zemi se takovým lidem říká
teroristé. I Zeman sám už několikrát poznamenal, že s teroristy se
nevyjednává.
Proč vyjednávání požaduje nyní? Pokud
přijímá tezi Moskvy, že revoluční způsob vzniku vlády v Kyjevě vytvořil
situaci, která činí i ty nejradikálnější kroky ruské menšiny, podporované Moskvu,
jaksi legitimními, měl by to říct.
Ve skutečnosti nová ukrajinská vláda
není o nic méně legitimní, než byla kupříkladu ta československá mezi prosincem
1989 a červnem 1990. Navíc se zdá, že to, co se nyní na východní Ukrajině děje,
má destabilizovat zemi před květnovými volbami, které legitimitu nového
„režimu“ potvrdí.
Možná nám k pochopení pomůže
modelová situace. Představme si, že by se polská menšina na Těšínsku po nějaké
„sametové revoluci“ u nás a nástupu autoritářské vlády v Polsku rozhodla
připojit k Polsku. Nesnažila by se o to tak, že by vytvořila politické
hnutí se zvolenými orgány, s nimiž by česká vládní moc mohla vyjednávat,
ale tak, že by skupiny ozbrojenců obsadily státní budovy v Těšíně a
požadovaly by odtržení od České republiky. Vyzývaly by Varšavu, ať Těšínsko
vojensky obsadí.
Co by asi v takové situaci udělali
český prezident a vláda? Šli by s ozbrojenci vyjednávat? Bylo by to
správné? A pokud by vyjednávali, o čem? Jediné o čem by se totiž snad dalo
vyjednávat, by byla nabídka, že pokud se ozbrojenci vzdají, nebudou okamžitě
odsouzeni k nejhoršímu možnému trestu za vlastizradu.
Než představitelé jiných států, jakým je
i Zeman, začnou dávat Kyjevu dobré rady, možná by měli pečlivěji vážit, o čem
vlastně mluví.
Právo, 16.4.2014