Voliči se vrací z vandru od Babiše

Poslední
průzkumy stranických preferencí naznačují, že se pomalu vytrácí kouzlo hnutí
ANO, které se od loňských voleb do Sněmovny, v nichž skončilo druhé,
postupně stalo nejpopulárnějším politickým subjektem. V posledních průzkumech
hnutí stagnuje, nebo jeho preference dokonce klesají.

Zároveň
postupně posiluje sociální demokracie, takže v jednom z posledních
průzkumů se preference obou politických subjektů po dlouhé době vyrovnaly.
Jelikož preference ostatních stran a hnutí zůstávají víceméně stejné,  zdá se, že oslabování ANO je způsobeno
především tím, že se od ANO vrací zpět k ČSSD část levicových voličů.

To by nebylo
překvapivé. ČSSD se v posledních měsících chová jednotně. Ustaly třenice
mezi zemanovci a sobotkovským vedením strany. Vláda pod vedením ČSSD si počíná
kompetentně a nekonfrontačně v domácí politice, zatímco zahraniční
politika, v níž je Česká republika tradičně buď ztracená nebo
oportunistická, voliče příliš nezajímá.

Z obrazu
kompetentnosti při správě státních financí těží především sám Andrej Babiš, nikoliv
jeho ideově nesourodé a organizačně rozbředlé hnutí. ČSSD naopak sklízí ovoce jako
strana. Prostě proto, že to strana skutečně je a v posledních měsících se
chová jako strana jedna. Nikoliv jako strany dvě, s druhým předsedou na
Hradě.

ANO zatím nedokázalo
ani svolat  svůj první „stranický“ sjezd,
a i rok po jeho raketovém startu se tak vše točí jen okolo Babiše. Můžeme se
tak nadít paradoxního jevu: zatímco Babišova popularita bude dál stoupat,
preference jeho hnutí budou klesat.

Návrat
voličů z politického vandru s ANO k tradičním stranám by mohl
být ještě výraznější, kdyby politická pravice nabízela alespoň podobně
věrohodnou alternativu, jakou při všech jejích problémech nabízí ČSSD. Občanští
demokraté sice  nyní mají v čele slušného,
i když ne příliš charismatického konzervativce, ale kompars, který Petra Fialu
obklopuje, stále příliš silně vyzařuje jednou provždy zprofanované „odéesáctví“.

TOP 09 má
zase problém s lídry.  Pro mnohé
důvěryhodný Karel Schwarzenberg se postupně vytrácí, což zviditelňuje Miroslava
Kalouska, jehož vnímá značná část veřejnosti, i té pravicové, jako
bezskrupulózního šíbra.

Pravice,
která dokáže vyvolat parlamentní jednání na téma, zda má Kalousek právo nazývat
předlistopadového policistu a nyní komunistického poslance „fízlem“, evidentně
vůbec nechápe, která bije. V situaci, kdy ji značnou část voličů odlákalo
hnutí ANO, v jehož čele stojí bývalý komunista, nařčený ze spolupráce
s StB, tímto způsobem voliče rozhodně zpět nepřiláká.

Výrazněji
oslabit ANO přitom může jen obroda pravice, protože velká většina voličů ANO
jsou především  bývalí voliči ODS a
dalších pravicových stran. Těžko ovšem radit pravici, jak na to.

Zdá se ale
kupříkladu, že je dost velký luxus mít na občanské pravici hned dvě strany,
které soupeří o podobné voliče. Je také dost velký luxus posílat nejvýraznější
tváře pravice, jako jsou Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer, do europarlamentu,
když doma se charismatických osobností nedostává.

 Jisté je, že
pokud by z ODS a TOP 09 vznikla jedna strana, byla by to příležitost pro
ODS zbavit se „ódeesáckého“ odéru na domácí scéně a zkorigovat svůj nesmyslný
protievropský étos na scéně mezinárodní.  Byla by to také příležitost oslovit voliče
s něčím novým,  „čerstvým“. Mnoho pravicových
voličů, kteří nyní vandrují s Babišem a marně čekají, kdy se z ANO
stane věrohodná politická strana, by se pak možná rádo vrátilo „domů“.

Právo, 27.9.2014 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..