Prezident
Miloš Zeman při návštěvě Číny svému čínskému protějšku iniciativně sdělil, že
Tchaj-wan a Tibet jsou neoddělitelnou součástí Číny. Pokud jde o Tchaj-wan,
Zeman prý věří v brzké mírové
sjednocení ostrova s pevninskou Čínou.
Což o to,
koncept jedné Číny—s různými politickými zřízeními—opatrně podporují v setkáních
s čínskými představiteli i politici
mnoha západních zemí. Neházejí ale přitom do jednoho pytle Tchaj-wan a Tibet.
Tchaj-wan,
na rozdíl od Tibetu, totiž nemá lidová Čína pod přímou politickou a vojenskou
kontrolou. Ostrov má už mnoho desítek let vlastní demokratickou vládu i prezidenta. K jeho politickému oddělení
od Číny došlo v roce 1949 v důsledku odchodu Kuomitangu pod vedením Čankajška, když se pevninské
Číny zmocnili komunisté pod vedením Mao Ce-tunga.
Je zde tedy silná
politická symbolika. Nejde ani tolik o
to, zda se Tchaj-wan s pevninskou Čínou jednoho dne opět sjednotí, ale o politické zřízení, na jehož základě se
tak stane. Jinými slovy, když politik demokratické země volá po brzkém sjednocení Tchaj-wanu
s komunistickou Čínou, měl by přinejmenším dodat, že předpokládá, že Čína
bude v takovém případě respektovat demokratické zřízení na Tchaj-wanu.
Jenže Zeman v čínské
státní televizi raději ujišťuje moderátora, ač přímo netázán, že mu nic není do
situace v Hongkongu, jehož demokracii Čína v rámci konceptu „jedna
země, různá politická zřízení“ slíbila respektovat , ale nerespektuje. Český
prezident tak vlastně říká, že je mu též jedno, jak by v případě
sjednocení s Čínou dopadl demokratický Tchaj-wan.
Zeman volí tento
podlézavý přístup k Číně kvůli vidině rostoucí ekonomické spolupráce. Když
už je mu ale cizí symbolika střetu
demokracie s diktaturou, možná by měl zauvažovat alespoň nad řečí
čísel.
Tchaj-wan totiž
není chudý Tibet, je jedním z asijských tygrů. A má u nás nemalé
investice.
Tchajwanská
firma FoxCom je dokonce třetím největším
exportérem v České republice—hned za firmami Škoda Auto a RWE. Coby firma vyrábějící převážně počítačové
komponenty, působí navíc v oblasti high-tech. Ve stejné oblasti působí i
druhý největší tchaj-wanský investor u nás, firma Asus.
Podle
dostupných údajů tchajwanské firmy u nás
zaměstnávají 14 až 15 tisíc lidí. Když k nim připočteme sezónní
pracovníky, šplhá toto číslo až k 18 tisícům. Na tchajwanské firmy je navázána
i řada subdodavatelů. Hodnota tchajwanských investic u nás dosahuje zhruba 10
miliard korun. V podobných číslech se pohybuje hodnota vzájemného obchodu.
Tchajwanské
zastoupení v ČR kvůli tlaku Číny nenese oficiálně označení velvyslanectví,
ale pro všechny praktické účely jím tzv.Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář je. Na vlastních stánkách se
definuje jako zastupitelský úřad,
jehož cílem je přispívat k rozvoji
vzájemných vztahů. Má vlastní konzulární a vízové oddělení .
Prezident
Zeman by měl i proto volit svoje slova opatrněji. Pokud by se Tchaj-wan v reakci na jeho prohlášení rozhodl omezit svoje investice u nás, musel by
asi on i další vládní činitelé, kteří se tak rádi chlubí každou další investicí
nadnárodních společností u nás, dost vysvětlovat, jak přesně svoje slova
myslel.
Právo, 3.11.2014