Navzdory v domácích
průzkumech veřejného mínění reflektovanému zlepšení ve fungování vlády,
stranické politiky a státu, Česká republika si v Evropě dál „pěstuje“ obraz země ignorující evropská
doporučení namířená na potírání korupce a efektivnější fungování státní správy.
Podle čerstvého
hodnocení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) naše země od roku 2011 zatím
plně splnila jen jedno ze 13
doporučení GRECO v boji s korupcí, tři přijala částečně a devět
vůbec. V hodnocení GRECO je tak situace v ČR na poli v boji s korupcí označena
za „globálně neuspokojivou.“
Po nedávných výtkách
Evropské komise na adresu nově přijatého služebního zákona, který nesplňuje
kritéria odpolitizování státní správy obvyklá v EU a bude ještě vyžadovat
doplňující legislativu, aby nám EU vyplácela peníze z eurofondů, je to
další úplně zbytečná mezinárodní facka naší zemi.
Nelze se nezeptat, co
je na doporučeních evropských institucí tak špatného, že se jim ČR opakovaně tak
urputně brání. Možné odpovědi jsou nelichotivé: čeští politici vycházejí vstříc
mocným lobbistickým zájmům a nechtějí ztratit vliv na státní správu, jakož i
možnost opatřovat pro svoje strany dál černé peníze.
Premiér Bohuslav
Sobotka reagoval na zprávu GRECO tvrzením, že ta se věnuje především aktivitám předchozích vlád. Jeho
vláda prý bere doporučení vážně.
Je povzbuzující, že v prosinci 2014 schválil Sobotkův
kabinet vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 i Akční plán
boje s korupcí na rok 2015, a že si vláda stanovila konkrétní úkoly. Jenže
bojem s korupcí se už mocně oháněly předchozí vlády—s nechvalnými výsledky.
Češi umějí přijímat pěkné koncepce a akční programy, ale stejně jako v případě
služebního zákona, nakonec dost často “skutek utek.”
Už v dubnu 2013 jsem v tomto deníku komentoval tehdejší zprávu GRECO,
která byla stejně zdrcující jako ta současná. České orgány
tehdy na jednotlivé námitky GRECO odpověděly v arogantním úřednickém
“ptydetpe”, že naše normy není vlastně třeba nijak moc upravovat, protože kdyby
si pánové a dámy z GRECO přečetli správně komentář k tomu či onomu českému
zákonu, pochopili by, že ČR už vlastně všechny požadavky splňuje.
Od té doby jsme zažili vládu Rusnokovu vládu “expertů“ a nyní i roční
působení Sobotkovy vlády. Se sváděním problémů na předchozí vlády si ta
současná opravdu už dlouho nevystačí.
Nadějí je, že Sobotkova reakce na poslední zprávu GRECO je o poznání
konstruktivnější, než co jsme slyšeli od vlády Nečasovy. Jenže existují důvody
ke znepokojení. Nejen dosti otřesná politická show při přijímání služebního
zákona, ale také zjevně úmyslné oddalování nejrůznějších opatření
doporučených nejen skupinou GRECO ale i domácí organizací Rekonstrukce státu.
Lakmusovým papírkem bude vládní projednávání již připraveného zákona o
financování politických stran, který už je hotový od minulého května, ale vláda
se ho, zdá se, bojí. Vytvořil by nový úřad pro dohled nad hospodařením stran–tedy
orgán patřící k nesilněji doporučovaným opatřením z dílny GRECO.
Jenže právě ten se zdá být pro české politiky noční můrou. Jak vážně tedy vláda
doporučení GRECO skutečně bere, bude zřejmé už v okamžiku, kdy projedná
zákon o financování politických stran.
Právo, 10.2.2015