Rozhodnutí prezidenta
Miloše Zemana nejmenovat profesory tři kandidáty, kteří prošli řádnou
profesorskou procedurou, by mohlo být
pozitivní zprávou, kdyby to znamenalo,
že se Zeman bude držet stejných kritérií za každých okolností. Jenže, jak víme,
principiálnost není Zemanovou silnou stránkou.
Kdyby byla, pak by
prezident, pokud mu skutečně vadí na Jiřím Fajtovi především to, že uvažoval o
tom, jak si vylepšit si svůj plat ředitele Národní galerie ze sponzorského daru
jedné banky, dozajista brzy odvolal z funkce kancléře Vratislava Mynáře,
jehož koupě podezřele levné vily v Praze je ve srovnání s Fajtovým
údajným proviněním podstatně závažnějším problémem.
To samé by prezident
jistě učinil v případě svého externího poradce Martina Nejedlého. Po firmě
LUKOIL Aviation Czech, v níž má
Nejedlého firma ENE Investment čtyřicetiprocentní podíl, totiž český stát
vymáhá smluvní pokutu ve výši 27 milionů
Kč za nevrácený letecký petrolej.
I na seznamu lidí vyznamenaných prezidentem se najde několik, jejichž
podezřelé čachrování s majetkem skončilo u soudů. Prezident, kterému vadí
i jen teoretické selhání Fajta v majetkových otázkách, by při uplatnění
stejných měřítek jistě odejmul některým z těchto vyznamenaných jejich
řády.
Další dva docenty prezident odmítá jmenovat profesory proto, že prý jeden z jich
byl agentem StB a druhý pracoval pro propagandistickou mašinérii československé
armády. I zde se může leckomu zdát, že prezident, který takové věci
v minulosti relativizoval, zázračně prozřel, a bude-li uplatňovat na
všechny stejná měřítka, musí kupříkladu požadovat okamžité odvolání
místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše z funkce, protože
ten je evidován jako bývalý spolupracovník StB, jakkoliv svoji aktivní
spolupráci popírá.
A takový František Čuba a jeho JZD Slušovice? To byl přímo propagandistický
triumf komunistického režimu, který by bez krytí nejdůležitějších struktur
komunistického režimu nemohl existovat.
Vyznamenání by prezident také mohl požadovat nazpět kupříkladu od Karla
Srpa, který byl v letech 1979 až 1982 evidován jako agent StB. Jakkoliv
později s ním StB spolupráci přerušila pro nespolehlivost, náš nově
nekompromisní prezident by se s tím jistě nespokojil.
A co Zbyněk Zbytek, alias Zemanův „nový Šlouf“, jak se mu někdy přezdívá? Ten
byl ještě v roce 1989 velitelem tankového pluku. Jmenoval by náš,
lustračním virem náhle zasažený prezident profesorem jeho?
Zdá se prostě, že prezident Zeman ve funkci zraje jako dobré
antikomunistické víno, takže by se možná
po skončení svého mandátu mohl ucházet o funkci ředitele Ústavu pro studium
totalitních režimů. Informace o minulosti lidí, jako jsou dva docenti, kteří
prý kolaborovali s bývalým režimem, by pak nemusel čerpat z tisku,
popřípadě od Jiřího Ovčáčka, který bude nejspíš tak jako tak nejspíš do konce života zaneprázdněn hledáním
problematického textu Ferdinanda Peroutky.
Otázkou také je, zda nově nalezená nekompromisnost prezidenta vůči údajným
protagonistům bývalého režimu neohrozí jeho výborné vztahy s Ruskou
federací. Vždyť prezident Putin je bývalým plukovníkem KGB, a to je panečku jiné
kafe než dva čeští docenti.
Musíme jen doufat, že nějaký Vyvadil nenavrhne Putina na vysoké státní
vyznamenání. Ještě před několika dny se mohlo zdát, že by mu Zeman klidně
udělil Řád Bílého lva, ale teď, když se z našeho pan prezidenta stal
principiální bojovník s komunistickými kolaboranty, by z toho mohl všeho být pěkný skandál.
Novinky, 8.5.2015