Česko a EU podle Zemana

Jiří Pehe

Prezident Miloš Zeman v odpovědích na otázky čtenářů
internetového serveru Parlamentní.Listy.cz  uvedl, že česká vláda sice souhlasila s
dobrovolným přijetím uprchlíků, ale on s tím nikdy nesouhlasil a svůj názor si
zachovává. Dokonce dodal, že by považoval za rozumné, aby naše hranice začala
střežit armáda, protože to je v případě nebezpečí koneckonců úkol každé armády.
 

Vyjádřil se též k otázce přijetí eura Českou
republikou, které dlouhodobě podporuje. Zde přišel s tezí, že by Česko
mělo s přijetím eura počkat, až z eurozóny vystoupí Řecko.

Za pozornost stojí zejména Zemanova myšlenka, že by české
hranice měla střežit proti uprchlíkům armáda. Ponecháme-li stranou skutečnost,
že do Česka se žádná uprchlická vlna nevalí, a že uprchlíci Českem tak nanejvýš
projíždějí ve snaze dostat se do jiných zemí, je zde znepokojivá skutečnost, že
prezident země  může jen trousit podobná
subjektivní moudra, aniž by se zabýval důsledky.

Poslat armádu na hranice, aby je střežila, by  ve svých důsledcích znamenalo, že Česká
republika by musela vystoupit ze schengenského prostoru, protože dokud je jeho
členem, jsou vnitřní hranice EU—tedy i České republiky se všemi okolními
zeměmi—volně prostupné. Něco jiného by bylo, kdyby Zeman velkoryse nabídl české
vojáky ke střežení vnějších hranic EU.

Nikdo samozřejmě nemůže bránit té které zemi, aby
prováděla u vlastních hranic namátkové kontroly, tak jak se to kvůli uprchlické
kalamitě ostatně leckde–i u nás–už děje. Ale pokud by hranice ČR obsadila
armáda, lze si těžko představit, že by naše země mohla zároveň nadále dostát
pravidlům volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru.

Vystoupit ze Schengenu je samozřejmě právo každé země,
která je jeho členem, ale prezident země by měl vysvětlit občanům, co vše by to
obnášelo. Nejen obnovení hraničních kontrol i pro naše občany (protože při
našem zavedení hraničních kontrol by musely hraniční kontroly s námi
obnovit i okolní země), ale také velké ekonomické ztráty.

Ministerstvo vnitra údajně už  zpracovalo scénáře, kolik by případné obnovení
hraničních kontrol stálo. Šlo by o tisíce policistů a vojáků, jejichž službu na
hranicích by musel stát zaplatit v řádu miliard korun. K tomu je
nutné připočíst obnovení infrastruktury na hranicích, což jsou další miliardy. To
vše dohromady už dalece přesahuje cenu postarání se o pár tisíc uprchlíků.

Největší ekonomické ztráty by ale dopadly na české
exportéry a další podnikatele, kteří podnikají v EU. Ty zatím nikdo
nevyčíslil, neboť to ani nejde, ale lze předpovědět, že uzavření hranic by
malou otevřenou ekonomiku, jakou je ta česká, fatálně poznamenalo. Nejspíš
v řádu desítek miliard korun.

Možná by tedy prezident—kromě jiného i prognostik a
vzděláním ekonom—měl také občanům nastínit, co by jeho vize stála daňové
poplatníky. A na kolik by přišlo ČR, v jejímž čele stojí, kdyby kupříkladu
vláda přišla na summit EU s tím, co náš prezident hájí—tedy nepřijímat
žádné uprchlíky z islámských zemí.

Přinejmenším by se asi mnozí v EU divili, proč se
právě tento prezident označuje za příznivce EU, když v případě solidarity
a nutnosti sdílet rizika i odpovědnost za krizovou situaci v EU
s ostatními členskými zeměmi, vlastně říká, ať se o problémy postarají
jiné země.

A to nejen v případě uprchlíků, ale i v případě
Řecka, když říká, že se  ČR má začít vážně
zabývat přijetím eura, teprve až z eurozóny Řecko vypadne. V parafrázi
slavného výroku se chce zeptat, zda si EU může dovolit nepřátele
s takovými „přáteli“  (či členy
evropské rodiny),  jako je ČR.

Možná by měl Zeman vlajku EU, kterou s takovou pompou vyvěsil na
Hradě, opět svěsit. Jeho předchůdce Václav Klaus měl mnoho chyb, ale  byl alespoň upřímnější.

Novinky, 23.7.2015 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..