Kauza Chovanec, aneb babišovská úskalí oligarchie

Lidové
noviny přišly s reportáží založenou na tajně pořízených nahrávkách, které
získaly, aniž by uvedly jakým způsobem.  Reportáž nazvaná „Dlouhé prsty ministra
Chovance“ má na základě nahrávek ukázat, že se ministr vnitra Milan Chovanec
z ČSSD pokoušel zasahovat do personálního složení vedení Generální
inspekce bezpečnostních sborů, což je instituce, do jejíž personalistiky nemá
ministr podle zákona co mluvit.

Zasahování
ministra do personálního složení Generální inspekce mají dokazovat výroky,
které podle nahrávek učinil před rokem šéf inspekce Ivan Bílek při jednání se
svým tehdejším náměstkem Dušanem Brunclíkem. Ponecháme-li stranou, že obvinění,
které Lidové noviny vznášejí už v názvu reportáže, je založeno
v podstatě jen na tom, co v nahrávce dosti nezávazně vykládá o Chovancově
jednání Bílek Brunclíkovi (přičemž není žádný další důkaz, že si nevymýšlí),   je zde jedna znepokojivá dimenze této kauzy.

Lidové
noviny, jak známo, spolu s MF Dnes vlastní miliardář Andrej Babiš, jenž je
zároveň místopředsedou vlády, ministrem financí, šéfem druhé nejsilnější vládní
strany a vlastníkem obří firmy Agrofert. Jeho deníky se už v minulosti
pokusily rozehrát kauzy, jejichž terči byli funkcionáři ČSSD, včetně premiéra
Bohuslava Sobotky.

Ani
tentokrát nevíme, do jaké míry jde o ryzí investigativní úsilí Lidových novin,
a do jaké míry může být zveřejnění nahrávek cílenou kampaní proti Chovancovi.
Ten je ve vedení ČSSD jedním z politiků, kteří se s Babišem dostávají
do sporů. Na druhé straně víme, že Babiš si na své politické oponenty vede
složky s potenciálně kompromitujícími informacemi.

Když se tato
skutečnost nedávno provalila ve sporu Babiše s poslancem za ČSSD
Ladislavem Šinclem, kterého Babiš zastrašoval s pomocí informací, které
měly naznačovat Šinclovy potenciální korupční praktiky, některá média přišla
s tím, že Babiš má v Agrofertu cosi jako soukromou detektivní službu,
která může sbírat informace na jeho oponenty a konkurenty.

Babiš se
proti těmto nařčením ohradil, jenže česká veřejnost má naneštěstí pro něj ještě
stále v čerstvé paměti, že jiný bohatý podnikatel, který šel do politiky,
Vít Bárta, se bránil podobně, přičemž se později kupříkladu ukázalo, že agent
Bezpečnostní informační služby Jan Petržílek mu, pravděpodobně za úplatu,  vynesl v roce 2009 citlivé nahrávky. Podle
všeho šlo o rozhovory lobbisty Romana Janouška a tehdejšího pražského primátora
za Občanské demokraty Pavla Béma., které se nakonec později dostaly do médií.

Výše uvedený příklad nemá za cíl
dokázat, že i nynější nahrávky, na jejichž základě Babišův deník konstruuje
obvinění proti Chovancovi, byly získány nějakou Babišovou soukromou detektivní
službou, pokud existuje. Je ale dokladem toho, jak je možné i potenciálně
legitimní kauzu, která by mohla vést k usvědčení ministra vnitra
z praktik, k nimž ho zákon neopravňuje, už dopředu odepsat coby nevěrohodnou
tím, že ji rozehraje deník, který vlastní politik, jenž má na očernění Chovance
potenciální zájem.

Znovu se tak ukazuje, že
v demokratickém systému, v němž se mají kontrolovat navzájem nejen
různé složky moci, ale v němž má veřejnost prostřednictvím médií také
kontrolovat politiku, je naprosto kontraproduktivní, ba svým způsobem
nebezpečné, když jeden z nejbohatších lidí v zemi nejen zastává
vysoké politické funkce, ale k tomu ještě vlastní mediální impérium. Demokracie
zde naráží na rizika oligarchické moci.

Celá kauza se tak může paradoxně
obrátit proti Babišovi. Politici z vládní ČSSD i z opozice se mohou
začít legitimně ptát, jak (a proč) k nahrávkám Lidové noviny přišly, a co
je cílem jejich „kampaně“ proti Chovancovi.  V tomto politickém protiútoku vůči
potenciálním oligarchickým praktikám nakonec bude irelevantní, že by
v případě Chovance mohlo jít o skutečnou kauzu.

 

Jisté také je, že bohužel i sebelepší
novináři budou mít problém s důvěryhodností, pokud přicházejí s podobnými
kauzami, jako je ta nynější týkající se Chovance, a majitelem jejich novin je
přitom politik-podnikatel, jehož je Chovanec nejen koaličním partnerem, ale v širším
slova smyslu též politickým soupeřem.

ČRo Plus, 22.7.2015 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..