Prezident
Miloš Zeman v posledních týdnech opakuje, že pokud se Evropské unii nepodaří
posílit vnější hranice Unie, a omezit tak příliv migrantů, měla by české
hranice střežit armáda. Naposledy tuto tezi zopakoval při setkání
s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou Senátu Milan
Štěchem.
Už dříve
prezident prohlásil, že o možnosti poslat armádu na hranice mluvil
s náčelníkem generálního štábu
armády Josefem Bečvářem, který ho prý ujistil, že armáda by mohla na hranice
poslat až patnáct set vojáků.
Hamáček a
Štěch prezidentovu myšlenku podpořili spíše jen vlažně. Hamáček prohlásil, že
by snad armáda mohla uspořádat cvičení, během něhož by se na ochranu hranic
před migranty připravila.
I když ponecháme
stranou, že o možném nasazení armády informují po své schůzce veřejnost tři
ústavní činitelé, kteří nemají žádné výkonné pravomoci a dobře vědí, že by o
něčem takovém musela rozhodnout vláda, zbývá řada otázek, z nichž ta
hlavní je, co prezident nasazením armády přesně myslí.
Ten má ve
své funkci tu výhodu, že nemusí řešit žádné podstatné detaily, takže rád
populisticky nastoluje nejrůznější teze.
Přesto je na pováženou, že hlava státu do veřejného prostoru populisticky vnáší
tak třaskavá témata, jako je nasazení armády na hranicích, aniž by vysvětlil,
co přesně by armáda dělala.
Má hlava
státu na mysli takové nasazení armády, které by vedlo k faktickému
uzavření českých hranic? Anebo si jen představuje, že armáda by posílila cizineckou
policii mimo hraniční přechody a kontrolovala by totožnost lidí pohybujících se
poblíž hranic?
Pokud má
prezident na mysli faktické uzavření hranic, navíc s pomocí armády, měl by
občanům vysvětlit, že de facto mluví o jednostranném vystoupení naší země ze schengenského
prostoru. Nasazení armády na hraničních přechodech a obnova hraničních kontrol by nepochybně vedly k recipročním
opatřením našich sousedů, což by
v konečném důsledku postihlo ze všeho nejvíc české občany, kteří by si
museli znovu zvyknout na dlouhé čekání na hraničních přechodech. Prezident coby
ekonom také jistě ví, jaké obrovské ekonomické ztráty by uzavření hranic
způsobilo malé otevřené ekonomice, jako je ta česká.
Závažné
otázky zůstávají ale i v případě, že má prezident na mysli nasazení armády
jen jako jakési výpomoci pro cizineckou policii. Jelikož se do České republiky nevalí,
a ani nepovalí žádná tsunami migrantů žádajících o azyl v naší
k migrantům ne příliš přátelské republice, bylo zřejmě úkolem armády
především pomáhat cizinecké policii v chytání migrantů, kteří naší zemí
jen projíždějí do severní Evropy v naději, že si jich nikdo nevšimne.
Moc práce by
armáda v takovém případě asi neměla, protože naprostá většina migrantů se
nesnaží do České republiky a pak pryč z ní dostat přes zelenou hranici,
ale tak, že si koupí lístek na mezinárodní vlakový nebo autobusový spoj do
Německa. Někteří si zaplatí pašeráky, kteří je převezou přes naše území
v autech či kamiónech. Těžko říct, k čemu by armáda v případě
obrany země před těmito migranty, kteří u nás tak jako tak nechtějí zůstat,
byla dobrá.
Vezmeme-li
v úvahu, že už v současnosti cizinecká policie odchytává větší počty
uprchlíků, kteří chtějí naší zemí jen projet, než na kolik stačí ubytovací
kapacity různých táborů, přičemž nakonec tyto migranty propouští s tím, že
dobře ví, že budou pokračovat v cestě do Německa, bylo by jak nasazení
armády za účelem odchytu ještě většího počtu běženců, kteří u nás nechtějí být,
tak dočasné zadržování armádou pochytaných běženců v různých táborech docela drahým špásem.
Možná ale
prezident veřejnosti svoje představy o tom, co by armáda na hranicích přesně dělala,
nesděluje záměrně. Jde o to, aby se
jevil jako starostlivá hlava státu, která se nebojí v krizi ani silových
řešení. Že by při nasazení proti uprchlíkům nebyla česká armáda o nic
užitečnější, než byla v různých konfliktech ve dvacátém století, je
vedlejší. Část vystrašené veřejnosti prezidentovi jistě zatleská, což, zdá,se
je koneckonců hlavní smysl jeho výzev.
ČRo Plus, 12.7.2015