Pokud bychom měli soudit podle
výroků starosty Břeclavi a některých břeclavských občanů, které citovala média,
ve městě, kde poprvé na našem území staví mezinárodní rychlíky na cestě
z Maďarska a Rakouska, vládne kvůli současné uprchlické krizi příkladná
míra bdělosti.
Starosta Pavel Dominik prohlásil,
že Břeclavany musí pochválit. Prý „skutečně volají“, když vidí podezřelou
osobu. „Volají policii, aby prověřila, o koho se jedná. Nepřipadá tedy v úvahu,
že by se tu volně pohybovali (běženci) a unikli pozornosti občanů nebo městské
a cizinecké policie.“
To je nepochybně příklad hodný následování
v celé České republice. A nebude
k tomu zapotřebí ani žádných nákladných kampaní, protože většina českých
občanů od zhruba čtyřiceti nahoru má zásluhou toho, že strávila formativní část
života v policejním státě, všechny základní techniky občanské bdělosti,
kterou by zlí jazykové možná chtěli zlomyslně nazývat „udavačství“, dobře
zvládnuty.
A zdá se, že mnozí také
s nostalgií začínají vzpomínat, jak bezpečno nám kdysi bylo v policejním
státě za ostnatými dráty. Téměř tři čtvrtiny respondentů v průzkumech
veřejného mínění si totiž myslí, že bychom měli obnovit hranice– tedy zrušit
volné cestování v schengenském prostoru.
Bývalý prezident Václav Klaus i
jeho současný nástupce Miloš Zeman těmto občanům mluví z duše, když svorně
vyzývají, že je třeba na hranice povolat nejen policii, ale i armádu. Následovat
bude nejspíš volání po oplocení republiky
pořádným plotem, protože policie a naše miniaturní armáda nemohou být všude.
Naštěstí břeclavská zkušenost
ukazuje, že s odchytem běženců, kteří by snad přece jen i takové
důmyslné zátarasy překonali, mohou
pomoci bdělí občané, kteří podezřelé osoby iniciativně nahlásí.
A jak taková podezřelá osoba
vypadá? Podle toho, co se člověk dozví v diskuzních fórech na internetu,
jsou to vesměs už na první pohled vyžírkové, obvykle tmavší pleti, pro které někteří
naši čile diskutující spoluobčané používají přátelský a samozřejmě zcela nexenofobní
český výraz „čmoudi“.
Takový „čmoud“, jak dobře ví
nejen takový internetový diskutant, ale i leckterý údajně seriózní komentátor, už
na první pohled nemá potřebné dovednosti a pracovní návyky, aby se uplatnil na
našem náročném pracovním trhu. Z televize též víme, že když se uprchlíka
na něco zeptáte, volá okamžitě „Germany“, což, jak všichni na internetu dobře vědí,
znamená, že chce odjet do země, kde lze snadno parazitovat na sociálním
systému. Pokud to ovšem není přímo agent Islámského státu.
Bdělí občané by tudíž pokud možno
neměli s těmito podezřelými jedinci vůbec diskutovat a na nic se jich
ptát, ani když jsou to rodiny s dětmi. Kupříkladu, zda něco nepotřebují
nebo nemají hlad. Nejlepší je zvednout telefon a velmi opatrně, nejlépe zpoza
záclony svého bytu, zavolat okamžitě policii, že se dole na ulici pohybuje
Uprchlík!
Toho pak naše policie, která na
rozdíl od té německé zásadně respektuje evropské i domácí zákony, neprodleně
zatkne a odveze do utečeneckého zařízení, kde mu bude zabaven telefon i peníze,
a jeho cesta do „Germany“, kam nakonec stejně odcestuje (pokud se nepřidá
k oněm 26 uprchlíkům, co v naší k imigrantům přátelské zemi
požádali za poslední měsíce o azyl), se odloží o šest týdnů.
Ostatně možná se břeclavským
starostou vychvalovaná praxe už nepozorovaně úspěšně šíří, jak upozornila ve
svém textu v Lidových novinách ze dne 7. 9. kamerunská novinářka Patty Bebe.
V průběhu posledních tří týdnů byla, jak tvrdí, pětkrát kontrolována, což
se jí za posledních jedenáct let, co u nás žije, nestalo ani jednou. „Je
zjevné, že byl vydán příkaz zkontrolovat každého černocha, kterého policie
zahlédne na ulici,“ píše.
Jak známo, s jídlem roste
chuť, takže mohou následovat třeba Asiaté. Možná by prezident Zeman, který
tvrdí, že tady migranty nikdo nechce, a ať tedy jdou pryč, měl vydat nějaký
metodický pokyn, podle kterého by policie a bdělí občané rozeznali slušného
Číňana z firmy CEFC, která koupila většinový podíl ve fotbalové Slávii a
plánuje u nás díky prezidentovu neúnavnému úsilí na poli ekonomické diplomacie další
miliardové investice, od nějakého čínského uprchlíka bůhvíodkud—nedej Bože, třeba
z Tibetu.
Čínského investora je třeba
uvítat plyšovým Krtečkem a obrázkem Pavla Nedvěda. Nějakého „čmouda“
z Tibetu je naopak třeba okamžitě nahlásit českým úřadům.
Novinky, 8.9.2015