Německá kancléřka
Angela Merkelová se možná v duchu divila obrazu české politiky, který ji
přichystalo neutuchající soupeření
prezidenta a ministra financí s premiérem. Andrej Babiš chyběl na setkání s vládou, ale dostavil se na
setkání s Merkelovou na Hradě.
Babiš tvrdil, že se
vládního setkání nemůže účastnit, protože má dlouhodobě plánovanou jinou akci.
Podle Hradu si prý o pozvání sám řekl, stejně jako druhý místopředseda vlády
Pavel Bělobrádek.
Prezident ale
naznačil skutečný důvod Babišovy účasti na Hradě: při vládním jednání by se prý
nedostal ke slovu. A jak víme, Babiš
dopředu avizoval, jak rád by to Merkelové „vytmavil“.
Merkelová se do
těchto byzantských praktik české politiky nenechala vtáhnout a opakovaně
zdůrazňovala, že jejím partnerem v jednání je Sobotka. Vzniklý dojem, že na
Hradě sedí jakýsi druhý vládní kabinet, ji ale dost musela připomínat země,
které žijí hlavně z produkce banánů
Ve skutečnosti nešlo
jen o protokolární hrátky. Zeman a Babiš chtějí hrát roli „tvrďasů“, kteří na
rozdíl od „slabošského“ Sobotky
Merkelové řeknou pěkně od plic, co si myslí o její migrační politice. Co na
tom, že tu mohou názory Zemana a Babiše zajímat snad jen jako místní politický
kolorit, protože podstatné je, co řekne premiér.
Navíc její poradci ji
nepochybně ještě před setkáním na Hradě poučili, že celé to byzantinské
šachování s tím, který politik ji kde potká, a jakým způsobem s ní údajně
hodlá mluvit, je jen hra o české domácí publikum, nikoliv o budoucí tvář
Evropy– vždyť krajské volby jsou už letos na podzim a ty prezidentské za 16 měsíců.
Věděla proto také, že
to, jak s ní Zeman či Babiš budou ve skutečnosti mluvit, bude vypadat
mnohem „tvrději“ v tiskových prohlášeních pro veřejnost, než v reálu.
A domácí smysl toho
všeho? Vzhledem k tomu, že Sobotka a duo Zeman-Babiš neříkají
k migraci nic zásadně odlišného, šlo především o to, vytvořit zdání, že
když už se údajně slabý premiér země,
nestará o bezpečnost, věci musejí vzít do vlastních rukou silní muži české
politiky.
Právo, 29.8.2016