Společné prohlášení čtyřech nejvyšších ústavních činitelů,
v němž se distancují od lidoveckých členů vlády, kteří se setkali
s dalajlámou, a v němž poněkud servilně ujišťují Čínu, že Česká
republika uznává její územní celistvost a chce s ní mít dobré vztahy, bude
mít, mimo jiné, i dopady na plány sociální demokracie se takříkajíc
modernizovat.
S myšlenkou modernizace ČSSD tak, aby kormě tradičního
postaršího elektorátu z menších měst a vesnic více oslovovala i mladší
voliče z velkých měst přišel po prohraných krajských a senátních volbách
předseda strany a premiér v jedné osobě, Bohuslav Sobotka. Součástí
diskuze, která se okolo snah učinit upadající stranu atraktivnější, byly i
názorové střety uvnitř ČSSD, zda by se měla pokoušet navzdory minulým neshodám
a konfliktům sblížit s prezidentem Milošem Zemanem.
S trochou ironie je možné konstatovat, že prohlášení ke
vztahům s Čínou, podepsané bývalým předsedou sociální demokracie
prezidentem Milošem Zemanem, a třemi současnými význačnými sociálními
demokraty–premiérem Bohuslavem Sobotkou, předsedou Senátu Milanem Štěchem a
předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem—dilema okolo modernizace ČSSD
vyřešilo. A to tak, že ho zmrazilo.
Pokud totiž chtěla ČSSD začít oslovovat mladší voliče, její
představitelé nejspíš dostatečně nezvážili, že mladším, liberálně orientovaným
voličům může dost vadit podlézavý tón zmíněného prohlášení, které navíc
jednostranně nadřazuje ekonomické zájmy jakýmkoliv hodnotám. Což o to, i mezi
mladými lidmi ve velkých městech je jistě dost pragmatiků, kteří si přejí dobré
obchodní vztahy s Čínou, ale zároveň tito vzdělaní mladší voliči vnímají
potřebu dobrých vztahů v širším kontextu.
Mnoho z nich tedy asi usoudí, že jakkoliv je dobré
s Čínou obchodovat, měla by si Česká republika přitom zachovat jistou
důstojnost a držet se určitých hodnot. Servilní prohlášení čtyřech nejvyšších
ústavních představitelů směrem k Číně, shodou okolností tak či onak spjatých
s ČSSD, které se distancuje od lidoveckých členů vlády jen za to, že se
setkali s duchovním vůdcem, kterým dalajláma je, vzbuzuje chtě nechtě
pocit trapnosti.
Lídři ČSSD se tímto prohlášením také symbolicky octli
v jednom táboře s prezidentem, proti kterému by se část ČSSD ráda
vymezila. Mnoho lidí si bude klást otázku, proč se Sobotka a další sociálně
demokratičtí ministři pouštějí ve jménu dobrých vztahů s komunistickou
Čínou do konfrontace s lidovci, přičemž nebyli nedávno schopni ve vládě
jasně odsoudit Zemanovu cestu na putinovskou konferenci na Rhodos, která České
republice nepochybně uškodila v očích našich spojenců.
Jinými slovy: proč mají tito činitelé ČSSD potřebu
uklidňovat komunistickou Čínu s pomocí kritiky svého koaličního partnera
doma, a nemají stejnou potřebu se jasně postavit proti Zemanovi, když se
bratříčkuje s představiteli velmoci, na kterou Západ, jehož jsme součástí,
uvalil sankce.
ČSSD po tomto extempore už bude jen málokterý městský
liberál věřit. Lidovci jistě nejsou liberální stranou, a ani se o žádném
rozkročení směrem k liberálním městským voličům v této straně nemluví. Ale
to, že se vedle podpory ekonomických zájmů České republiky dokážou držet i
určitých hodnot, jak ukázali jejich představitelé svým setkáním
s dalajlámou, bude mnoha mladším voličům ve velkých městech sympatické.
Pokud bychom vnímali prohlášení čtyřech nejvyšších
představitelů v kontextu skutečnosti, že po skončených krajských a
senátních volbách se každý krok a gesto různých stran začíná vnímat i jako
neoficiální kampaň před sněmovními volbami v příštím roce, je jisté, že
sociální demokracie nevykročila správným směrem. Lidovci nejspíš získají
politické body na úkor ČSSD.
ČRo Plus, 19.10.2016