Pohled na sociální demokracii je
v současnosti ještě tristnější než její poslední výsledky v průzkumech
voličských referencí. Jsme svědky chaotického překřikování různých funkcionářů
ČSSD jak ohledně příčin špatných výsledků, tak ohledně možných řešení.
Jedni kupříkladu argumentuji, že se ČSSD
má usmířit s prezidentem Milošem Zemanem. Jiní jsou proti, má se prý od
něj naopak konečně emancipovat.
Jeroným Tejc, někdejší účastník lánského
puče proti předsedovi strany Bohuslavu Sobotkovi, tvrdí, že ČSSD doplatila na konkrétní
pochybení, zejména nedůsledné postoje k migrační krizi, ke konfliktu na
Ukrajině nebo církevním restitucím. O předsedovi strany by prý neměl
nerozhodovat sjezd na jaře příštího roku, ale vnitrostranické referendum.
Stanislav Huml a Jaroslav Foldyna,
poražení z nedávných krajských voleb, rovnou navrhli odstoupení Sobotky
z čela strany. Prý je třeba, aby v čele strany stál někdo, kdo začne
politiku dělat jinak než slušný, ale nevýrazný Sobotka.
Ten problém nehledá v sobě. Přišel s
tezí, že jelikož ČSSD dnes má podporu převážně jen u starších voličů
v malých městech a na venkově, což už na lepší preference nestačí, je
třeba se více orientovat na mladší liberální voliče ve velkých městech. S tím
ale okamžitě narazil. ČSSD by tak prý mohla ztratit voliče tradiční.
Jiní zase bohorovně konstatují, že i
mladí voliči jednoho dne zestárnou, a začnou tudíž stranu sociálních jistot
oceňovat. Nebo ironicky upozorňují, že
v krizi je levice napříč Evropou, takže proč by právě ČSSD měla
experimentovat s modernizací.
My, kdo sledujeme dění v ČSSD
zvenčí, bychom mohli dodat, že mnoha lidem může kupříkladu vadit, když poražená
ČSSD po krajských volbách skládala v několika krajích dohromady
komplikované koalice, jen aby zabránila vítěznému hnutí ANO postavit se do čela
kraje. V poměrném volebním systému sice není nutně skutečným vítězem ten,
kdo je první na pásce, nýbrž ten, kdo má nejvyšší koaliční potenciál, jenže
voliči i tak mohou mít dojem, že ČSSD se jen snaží zachránit mocenské pozice
pro svoje „bafuňáře“.
Mohli bychom též nabídnout tezi, že když
čtyři nejvyšší ústavní činitelé—tři z ČSSD a jeden její bývalý
předseda—podepíšou prohlášení poněkud servilně ujišťující Čínu, že se
distancují od některých členů vlastní české vlády, protože se setkali
s dalajlámou, může to v zemi historicky citlivé na nejrůznější
kapitulace a selhávání mocných vyvolat negativní reakce.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1107305727 0 0 415 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-520092929 1073786111 9 0 415 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:8.0pt;
margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:11.0pt;
mso-ansi-font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:8.0pt;
line-height:107%;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Z tohoto početného výčtů je zřejmé, že
by se strana měla pokusit napřed zjistit, kde leží zakopaný pes. Jinými slovy:
bylo by dobré s pomocí sociologických sond zjistit, co se to s ČSSD
vlastně děje. Chaotické nabízení
zaručených řešení bez patřičné analýzy bude pád ČSSD jen urychlovat, protože vytváří
dojem rozhádanosti, který čeští voliči nemají rádi.
Právo, 3.11.2016