Překvapivě jasné vítězství liberálního
kandidáta Alexandera Van der Bellena nad kandidátem nacionálně pravicových
Svobodných Norbertem Hoferem v rakouských prezidentských volbách lze
interpretovat budˇ jako výjimku
v rostoucí vlně nacionálního populismu v západních demokraciích,
anebo jako jistý obrat.
Pokud bychom měli co do činění s druhou
možností, je třeba se ptát, co tento obrat mohlo způsobit. Sociologové už
nabídli množství užitečných dat, takže kupříkladu víme, že Van der Bellena
pomohly zvolit ženy, které pro něj volily v mnohem větších počtech než
muži.
To je jistě informace přinejmenším stejně
zajímavá, jako byla data, která ukazovala, že ve Velké Británii pomohli odhlasovat
brexit velkou měrou starší voliči z menších měst a venkova. A že ve
Spojených státech pomohli Donaldu Trumpovi výrazně k vítězství bílí muži,
zejména v upadajícím industriálním pásu USA, jejichž sociální i ekonomický
status dříve dominantní sociální skupiny je ohrožen.
Jak ve Velké Británii, tak v USA se
jednalo o jistý druh vzpoury proti socio-ekonomickým a kulturním změnám, které
působí v západních společnostech globalizace.
Západními společnostmi se tak v poslední
době valí cosi jako tekutý hněv. Zatímco jejich kosmopolitnější části
z globalizace ekonomicky profitují a dokážou absorbovat i různé kulturní a
prudké technologické změny, které globalizace přináší, ti, kteří se cítí
globalizací ohroženi či znepokojeni, chtějí návrat k přehledné minulosti,
která je v jejich myslích i v nabídce nacionalistických populistů
spojována s érou silných národních států.
Zdá se, že míra tekutého hněvu zatím celkově
výrazně neklesá, takže co mohlo v Rakousku rozhodnou měrou přispět
k porážce nacionalistických populistů není náhlé posílení kosmopolitní,
s globalizací smířené části společnosti, ale spíše pohled na důsledky
vítězství nacionalistů tam, kde už uspěli. Ukazuje se totiž, že tekutý hněv na
celý, prý nefunkční systém a jeho politický establishment, sice pomohl
k tomu, aby ve Velké Británii a Spojených státech politicky zvítězily
síly, které tento hněv využívají k politické mobilizaci, ale jejichž
vítězství vytváří nakonec pocit chaosu a zmatku.
Jinými slovy: nacionalističtí populisté sice
nabízejí rozhněvanému lidu jednoduchá řešení, ale když se dostanou k moci,
nevypadá to, že by věděli, co vlastně přesně mají či mohou dělat. Anebo ve
velkém neplní svoje, často bombastické sliby. Chaos po brexitu, jakož i
Trumpovo budování vlády miliardářů, doprovázené zpochybňováním jeho hlavních
slibů, působí rozpaky.
Nabízí se teze, že opakované druhé kolo
rakouských prezidentských voleb tedy vedlo k poměrně jasnému vítězství Van
der Bellena i proto, že Rakušané byli od prvního hlasování, které zrušil kvůli
porušení pravidel v počítání korespondenčních hlasů Ústavní soud, svědky toho, jaké jsou reálné
důsledky vítězství nacionálních populistů ve Velké Británii a v USA.
Nemluvě tom, že mohou zblízka sledovat
počínání nacionalistů v čele vlád v Maďarsku a v Polsku.
Tato podívaná možná poněkud zchladila pokušení
vlažnějšího segmentu západních středních tříd flirtovat kvůli svým frustracím
z tradičního politického establishmentu s nacionalisty. Že toto
ochladnutí vůči populistům nemusí být jen případem Rakouska, o tom svědčí i
posilování šancí tradičních stran a politiků na politická vítězství
v prezidentských volbách Francii a v parlamentních volbách
v Německu.
Mnohé může tento zatím jen velmi křehký obrat
samozřejmě zvrátit. Kupříkladu bankovní krize, jež by mohla nastat v Itálii,
a následně v eurozóně, po prohře současného
premiéra Mattea Renziho v referendu o ústavních změnách . Anebo nový
příval uprchlíků do Evropy v případě, že Turecko přestane plnit dohody
s Evropskou unií.
Zároveň bude ale hodně záležet na tom, jak si
budou dál počínat vítězní populisté. Zatím jejich počínání budí přinejmenším
stejné obavy jako trendy a události, které přispěly k jejich vítězství.
ČRo Plus, 8.12.2016
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>