První delší tisková konference, na níž
americký prezident Donald Trump vystoupil poprvé od nástupu do funkce, musela
být bolestnou podívanou i pro mnohé z jeho voličů. Muž, kterého vynesla do
funkce volební kampaň ve stylu „reality show“, více než hodinu nekoherentně
řečnil o všem možném, přičemž opakovaně útočil na „nečestná média.“
Jasných odpovědí na to, proč vlastně donutil
k rezignaci šéfa Národní bezpečností rady generála Michaela Flynna, jak
hodlá postupovat vůči Rusku, nebo jak chce naplňovat některé svoje programové
priority, se veřejnost nedočkala. Hlavním tématem byl on sám. Na řadu otázek
ohledně svých priorit odpovídal opakováním obecných sloganů z volení
kampaně, přičemž se opět uchýlil i k zjevným nepravdám.
Řada amerických novinářů, a nejen z řad
Trumpových kritiků, se po tiskové konferenci ptala, zda Trump vlastně dokáže
vůbec vládnout. Kontrast mezi suverénním Trumpem z volební kampaně, kde dobře
uplatnil svoje zkušenosti ze show byznysu, a bezradným Trumpem v roli
prezidenta ještě stále nejmocnější země světa nemohl být větší.
Tisková konference byla přitom příležitostí,
aby přesvědčil americkou a světovou veřejnost, že si je vědom některých
přešlapů i neúspěchů během prvních týdnů ve funkci, a že se z nich poučil.
Náznak něčeho podobného přišel ale jen v podobě příslibu nového dekretu o
imigraci, který prý vezme v úvahu námitky amerických soudů.
I z řad Republikánské strany přišly
v reakci na Trumpovo představení nervózní reakce, které by se daly shrnout
do otázky, zda je Trump vůbec schopen se chovat jako prezident, nebo bude dál jen
šířit chaos. Pokud ano, jak se mají republikáni zachovat?
Většina z nich zatím Trumpa hájí, ale pokud by
začaly strmě padat jeho preference, budou sílit obavy, že spojení strany
s Trumpem může vést k volebnímu fiasku republikánských kandidátů ve
volbách do obou komor Kongresu na podzim příštího roku. Mnohokrát opakované
ujišťování, že i Trump si zaslouží sto dnů hájení, se zdálo být v podání
některých republikánů po jeho opravdu, ale opravdu nepovedené tiskové
konferenci dost otřeseno.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>