Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka znovu,
tentokrát jasně, připustil možnost vládní spolupráce ČSSD a komunistů po
příštích volbách. Zejména v dřívějších mediálních baštách pravice, z nichž
některé nyní vlastní Andrej Babiš, se okamžitě spustila vlna morální paniky.
Co na tom, že možnost povolební spolupráce
s KSČM před časem připustil i sám Babiš,
i když se následně snažil, jak je jeho dobrým zvykem, vysvětlit, že to
nemyslel, jak to myslel. A co tedy na tom, že Sobotka reaguje částečně právě na
Babiše, protože tím, že otevřel dveře ke spolupráci s KSČM, činí případné
námluvy mezi hnutím miliardáře tíhnoucího k pravici a krajně levicovou KSČM těžšími.
ČSSD se víc než 26 let spolupráci s KSČM na
vládní úrovni vyhýbala, dokonce si ji v roce 1995 formálně zakázala Bohumínským usnesením. I tak byla
pravidelně terčem předvolebních kampaní pravice, že „tentokrát“ už dozajista
KSČM do vlády vezme, a proto ji raději nevolit.
Když se jí i přesto podařilo vyhrát volby,
musela následně tvořit koalice přes politický střed s pravicovými
stranami, za což ji často kritizovali stejní komentátoři, kteří se před tím hrozili
jejího spojení s KSČM. A nelíbilo se to pochopitelně ani mnoha jejím
voličům.
I za současnou koalici s ANO to schytává.
Je prý nemorální tolerovat kvůli možnosti vládnout Babišův obrovský střet
zájmů. Sobotka tedy vyšel této „morální poptávce“ vstříc. Říká de facto, že
vládnout s KSČM je menší zlo než vládnout s Babišem..
Jeho prohlášení projasňuje českou politiku.
Tradiční levicoví voliči budou konečně vědět, že když dají svoje hlasy ČSSD,
nepovede to v případě volebního vítězství nutně ke koaličním námluvám
s pravicí.
A je to i zpráva pro liberálně levicové
voliče, pro které je spolupráce ČSSD s KSČM většinově nejspíš
nestravitelná, a podpoří tedy zřejmě někoho jiného než ČSSD. V tomto směru
má velkou šanci profitovat ze Sobotkova manévru zejména rodící se koalice
lidovců a Starostů.
Ani to není špatná zpráva. Posílí se tak
politický střed a liberálně levicoví voliči si konečně přestanou dělat iluze,
že jejich politickým domovem by mohla být v českých poměrech sociální
demokracie.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Právo, 20.2.2017