Před volbami sílí reformní a ústavní kutilství

Do říjnových voleb do Poslanecké
sněmovny zbývá osm měsíců a politici, zejména ze dvou největších politických
formací, se předhánějí v nabízení ústavních změn a některých zásadních
reforem, zejména daňových. Některé z těchto návrhů by prý chtěli prosadit
ještě do voleb, jiné slibují prosadit, pokud budou jejich strany po volbách
dostatečně silné.

Začít lze kupříkladu návrhem
ministra vnitra Milana Chovance, který chce prosadit do Ústavy právo použit
zbraň v případě teroristického útoku. Ve skutečnosti přitom Chovancovi
vůbec nejde o ústavní zakotvení práva, které už dostatečně upravují jiné
zákony, ale o to, jak obejít připravovanou evropskou směrnici o zákazu prodeje
jistých typů zbraní a zásobníků. Domnívá se, že pokud by Česká republika měla
právo nosit a používat střelné zbraně zakotveno v ústavě, bylo by možné s
evropskou směrnicí bojovat.

Vláda se na podpoře Chovancova
návrhu neshodla, ministr tedy půjde do boje s pomocí poslaneckého návrhu.
Je přitom jasné, že nemá dostatečnou podporu ani v Poslanecké sněmovně,
ani v Senátu, a i kdyby ji nakonec nějak sehnal, schválení dodatku by se
skoro jistě nestihlo do voleb.

Chovanec je evidentně přesvědčen,
že jeho postoj nějak osloví voliče. Těm ale může jeho počínání po právu
připadat poněkud nesmyslné, některým dokonce podezřelé, protože největší zájem
na co nejmenších omezení pro prodej zbraní má zbrojařská lobby.

Celou plejádou žádoucích ústavních
změn zaplavil veřejnost na nedávno proběhlém sjezdu hnutí ANO i jeho předseda
Andrej Babiš. Zmenšil by prý počet poslanců na 101, umí si představit zánik
senátorského mandátu při nízké účasti, chtěl by přímé volby starostů.

 Odhlédneme-li od skutečnosti, že
jakékoliv ústavní změny se prosazují jen velmi složitě, a hnutí ANO by pro
Babišovy návrhy jen těžko hledalo širší podporu, je pozoruhodné, že lídr druhé
největší vládní formace může jen tak prezentovat před televizními kamerami
návrhy, které, pokud by se je podařilo realizovat, by z Česka učinily cosi
jako latinsko-americkou demokracii, jak trefně varoval ústavní expert Jan
Kysela. Varováním je i samotný apetit možného příštího premiéra takto radikálně
měnit parametry našeho ústavního systému.

Sociální demokracie pro změnu
přišla s návrhem radikální daňové reformy, 
která by u nás obnovila progresivní zdanění v několika pásmech. Nic
proti návrhu, který vychází z tradic sociální demokracie, ale i
v tomto případě strana nemá reálnou šanci svůj návrh prosadit. Za
současného rozvržení politických sil nemá pro svůj návrh spojence, a jen těžko
se dá předpokládat, že je bude mít po volbách.

Stejně jako v případě návrhů
na ústavní změny jde tedy především o vytvoření jakési iluze, že největší
politické síly chtějí skutečné reformy, které by je po čtyřech letech
pragmatické spolupráce přes politický střed jasněji definovaly. Což o to, i
změna politické optiky je důležitá, ale nemělo by se tak dít způsobem, který
uráží inteligenci voličů.

ČRo Plus, 1.3.2017 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..