Ve vlně vesměs příjemného překvapení
z toho, že americký prezident Donald Trump byl při svém projevu před oběma
komorami Kongresu schopen vystupovat „prezidentsky“, a většinu času tudíž jen
nekoherentně neblábolil a neútočil na svoje oponenty jako v prvních
týdnech po nástupu do funkce, poněkud zanikl jeho obsah.
Mnozí pozorovatelé obsah projevu odbyli
konstatováním, že Trump jen zopakoval svoje hlavní předvolební sliby, a že tedy
přinejmenším v tomto bodě koherentní je. Jenže pokud by chtěl uskutečnit i
jen část z toho, co naznačil, potřeboval by nejprve malý ekonomický
zázrak.
Jeho plány zvýšit výdaje na obranu o 54
miliard dolarů, plány postavit zeď na hranicích s Mexikem (jejíž cena se
odhaduje až na 25 miliard dolarů), jakož i plány investovat až bilión dolarů do
dopravní infrastruktury, by bylo jen těžko možné zaplatit škrtáním v jiných
částech amerického rozpočtu, což navrhl třeba pro oblast rozvojové pomoci a
některých ekologických projektů.
Trump
sice navrhl radikální snížení daní jak pro firmy, tak pro občany, což chce
doprovodit zásadní deregulací amerického hospodářství, jenže to je, pokud jde o
zvýšení ekonomického růstu (jenž by navrhované výdaje částečně kompenzoval),
naprostá sázka do loterie.
Trump se navíc bude muset o řadu z těchto
navrhovaných výdajů střetnout s Republikánskou stranou, za níž kandidoval. Ta
má v obou komorách sice většinu, ale během období, kdy byl ve funkci
Barack Obama, zdůrazňovala potřebu šetřit. Dokonce kvůli tomu vyvolala několik
krizí, kdy Obama kvůli nedostatku financí pro federální zaměstnance dočasně
zavřel některé federální úřady.
Pokud by republikáni nyní bez podmínek
schválili výdaje, které plánuje Trump, vážně poškodí svůj obraz u svých
dosavadních voličů. A jelikož volby do obou komor Kongresu budou už na podzim
příštího roku, budou muset našlapovat velmi opatrně. Už teď se
z Republikánské strany ozývají hlasy, že její spojení s prezidentem,
který má po prvním měsíci ve funkci nejnižší veřejnou podporu v moderní
historii, je jako koule na noze.
Trump samozřejmě spoléhá na to, že veřejně
financované megaprojekty v oblasti infrastruktury, dají práci miliónům
lidí a obecně rozhýbou americkou ekonomiku. Jenže vzhledem k obrovské výši
amerického státního dluhu, může jeho další navýšení spustit řetězec událostí,
které se vymknou politické kontrole.
Vezmeme-li v úvahu, že Trump zároveň hrozí
zavedením cel na dovoz zboží zejména z Evropy a Číny, s nimiž mají
USA obchodní deficity, může jeho apetit utrácet doma vytvořit ve spojení
s možnou obchodní válkou, kterou by uvalením cel vyvolal, výbušnou směs,
kterou USA nemusejí být schopny kontrolovat ani navzdory svojí ekonomické síle.
Trump tak ve svém projevu především působil
jako utopista, který má sice velké plány poháněné tím, čemu jeho hlavní poradce
Steve Bannon říká „ekonomický nacionalismus“, ale není schopen nabídnout žádná
solidní ujištění či propočty, že to vše zafunguje tak, jak chce. Pokud ano,
bude doma oslavován. Pokud ne, může vážně poškodit nejen americkou, ale celou
světovou ekonomiku.
O mnoho koherentnější nebyl ani ve svých
zahraničně-politických a bezpečnostních prioritách. V Evropě se mnozí
radují, že se snad z jeho slov nyní dá vyčíst, že podporuje NATO, ale
zejména jeho plány pro řešení krize na Středním východě jsou zrovna takovou
loterií jako jeho plány ekonomické. A především: stejně jako u ekonomických
plánů chybí detaily.
Jinými slovy, ani po Trumpově projevu není
nikdo o moc moudřejší v odpovědi na otázku, jak chce svých cílů dosáhnout.
Projev potvrdil, že se Trump nevzdává svých představ z volební kampaně,
ale nedosáhl toho, co se od něj čekalo: že totiž prezident vysvětlí, kde chce
na svoje plány vzít peníze a jaké možné dopady mohou mít jeho některá silná
slova a hrozby (třeba na adresu Iránu) pro stabilitu světové politiky.
Deník Referendum, 4.3.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>