Pravicový populismus je slepá ulička

Po
nizozemských volbách, v nichž neuspěl antiislámský a protievropský
populista Geert Wilders, z jistých částí politické a komentátorské obce
uslyšíme, že se nevyhnutelné jen odkládá. Globalizace, liberální demokracie a Evropská
unie jsou v krizi, a vítězství umírněných jen znamená, že se dál bude
přešlapovat na místě.

Argumenty,
které prorokují, že se jen odkládá rozhodný nástup sil, které omezí
globalizaci, rozbijí Evropskou unii a v podobě renezance národního státu
pošlou na smetiště dějin masovou migraci, multikulturalismus i politickou
korektnost, mají ovšem jednu drobnou vadu. Tam, kde antiglobalizační či
antiintegrační program, zastřešený nacionalismem, nedávno uspěl, jako tomu bylo
v případě odhlasování brexitu ve Velké Británii či v případě zvolení Donalda
Trumpa prezidentem USA, jsou dosavadní výsledky natolik nevábné, že je západní
Evropané jen těžko mohou chtít následovat.

Populističtí
nacionalisté dokázali v obou zemích přesvědčit potřebnou část veřejnosti o tom,
co nechtějí (v USA globalizaci a masovou migraci, ve Velké Británii Evropskou
unii a migraci z jejího východu), ale když vyhráli, ukázalo se, že buď nevědí,
co dělat, nebo že jejich „řešení“ přinesou více špatného než dobrého. Jinými
slovy: v evropských kontinentálních demokraciích, zdá se, působí brexit a
Trump jako odstrašující příklady.

Nejprve,
zdá se, pomohly ke zvolení do funkce rakouského prezidenta umírněnému
Alexandrovi Van de Bellenovi, ačkoliv se podle průzkumů zdálo, že
nacionalistická a protievropská vlna vynese do prezidentského křesla
pravicového extrémistu Norberta Hofera. A nyní zřejmě zastavily nástup Geerta
Wilderse v Nizozemsku.

Ti, kdo
tvrdí, že vítězství umírněných nad radikály současnému evropskému
establishmentu jen koupilo čas, ale zúčtování že stejně přijde, možná podceňují
schopnost liberálních demokracií učit se z chyb. Ano, současný politický
establishment v mnoha evropských zemích je těžkopádný, ale i jeho pomalé
hledání řešení na současné problémy—od ekonomických dopadů globalizace až po
migraci—nakonec přináší alespoň nějaké výsledky.

Řešení populistických
nacionalistů tam,  kde uspěli, zatím
přináší jen chaos. Toho si začínají všímat i ti voliči, kteří populistům na čas
uvěřili, že na složité problémy současného světa existují jednoduchá řešení. Že
když se kupříkladu schováme za národní hranice, budeme mluvit politicky
nekorektně a radikálně utáhneme kohoutky migrace, vrátí se jakési údajně zlaté
minulé časy.

Jenže
jediné, co se v USA a Velké Británii po úspěchu tamních nacionalistů
vrátilo, jsou běsi minulosti, s nimiž má zejména kontinentální Evropa
svoje neblahé zkušenosti.

V politice
je vždy riskantní předpovídat budoucnost. Přesto si lze tipnout, že po
nizozemských volbách nejspíš i většiny voličů ve Francii a Německu usoudí, že
pomalá řešení umírněného politického středu jsou nakonec lepší cestou vpřed,
než chaos a probouzení běsů, které vidíme po zvolení Trumpa v USA a po
odhlasování brexitu ve Velké Británii.

Novinky, 17.3.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..