Ještě před několika
lety převládal v české politice názor, že pokud se Evropská unie začne dělit podle rychlosti
a hloubky integrace, měla by Česká republika být v takzvaném tvrdém
integračním jádru. Už třeba jen proto, že Německo, které by bylo tahounem tvrdého
integračního jádra, je životně důležité pro zdraví české ekonomiky.
Postupně se začaly
objevovat názory, nejprve jen mezi českými euroskeptiky, že jelikož Evropská
unie už v režimu několika rozdílných stupňů integrace prý tak jako tak
funguje, nestalo by se zase nic tak strašného, kdyby se podle odlišných stupňů
integrace dělila dál, přičemž Česká republika nemusí být nutně v tom
nejtvrdším integračním jádru. Jako příklady byly opakovaně uváděny země, které
mají euro, a země, které zůstávají mimo eurozónu. Anebo země, které jsou
součástí schengenského prostoru, a země, které nejsou.
Už v těchto
příkladech se ale odrážela určitá míra nepochopení toho, co se skutečně míní
vícerychlostní Unií, o níž se čas od času mluvilo. Do schengenského prostoru o
své vlastní vůli nepatří v osmadvacítce jen Velká Británie, a ke vstupu do
eurozóny se zavázaly všechny země, které byly přijaty za členy od roku 2004. Ač
některé z nich v eurozóně dodnes nejsou a neúčastní se tedy určitých
rozhodovacích procesů eurozóny, ve skutečnosti jsou s eurozónou zcela svázány.
Vícerychlostní
Evropská unie, o které se mluví nyní, by ale mohla rozdíly mezi členy a nečleny
tvrdého integračního jádra posunout na zcela jinou úroveň. Pokud by se země tvrdého
jádra integrovaly v politickou unii a vytvořily by společně kupříkladu
fiskální unii, společnou migrační politiku, popřípadě i společnou obranu, mělo
by to na země mimo toto jádro zásadní dopady.
Jakýkoliv vyšší
stupeň integrace vytváří i nová společná pravidla a standardy, které by
eventuálně mohly začít fungovat jako bariéry svého druhu mezi zeměmi v integračním
jádru a mimo něj. Jedním z velmi praktických dopadů by mohlo být ztížení
vývozu zboží ze zemí mimo integrační jádro do zemí, které se vyššího stupně
integrace účastní.
Netřeba dodávat, že
existence takových bariér by hrála roli v rozhodování velkých nadnárodních
firem o tom, kde investovat. Mnoho z nich u nás dnes investuje proto, že u
nás vyrábí levněji než na západ od nás, ale mohou svoje zboží pak
v podstatě bez překážek vyvážet do celé Unie.
Když se tedy nyní
někteří čeští politici, jako je ministr financí Andrej Babiš, nechávají slyšet,
že bychom se mohli ve vícerychlostní unii účastnit jen některých projektů a
sami se tak odsunout na periférii mimo tvrdé integrační jádro, zapomínají
občanům nastínit možné dopady. To, že prý nemusíme přijímat euro a můžeme si i celou
řadu věcí dělat takříkajíc po svém, zní pěkně jako slogan při hraní na
národovecké sentimenty, ale mohlo by to mít postupem času docela nepěkné
ekonomické, politické a bezpečnostní dopady.
Je s podivem, že
premiér Bohuslav Sobotka, který vícerychlostní Evropu nechce, a pokud by už
vznikla, přeje si, abychom zůstali v tvrdém integračním jádru, proti
takovým názorům politika, který ho po příštích volbách může v premiérském
křesle nahradit, razantněji nevystoupí. Možná proto, že i on mluví sice o
potřebě zůstat v hlavním proudu evropské integrace, ale v praktické
rovině dál utužuje spolupráci se zeměmi Visegrádu, které se především zásluhou
nacionalismu v Polsku a v Maďarsku, jakož i společné odbojné politiky
vůči zbytku EU v oblasti migrace postupně samovolně z další evropské
integrace vylučují.
ČRo Plus, 25.4.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>