Příběh staršího a mladšího bratra

Když se před pětadvaceti lety dohodli Václav
Klaus a Vladimír Mečiar na rozdělení Československa, nemálo Čechů bylo spolu
s Klausem přesvědčeno, že se tak zbavujeme obtížného břemene.

Slovensko bylo ekonomicky pozadu, Češi na něj údajně
dopláceli. Hlavní slovenské politické síly navíc nesdílely neoliberální pohledy
Klause a jeho stoupenců na reformy.

Dnes se Slovensko na Českou republiku ekonomicky
už víceméně dotáhlo. Od roku 2009 platí eurem a v rodícím se projektu
dvourychlostní EU má lepší šance zařadit se do tvrdého integračního jádra než
Česko. Co k tomu přispělo?

V prvé řadě „revoluce“ občanské společnosti
v roce 1998 proti Mečiarovi, který vedl od rozdělení federace zemi cestou neliberální
demokracie. Mečiar prohrál volby, a už se nebyl nikdy schopen vrátit jako
relevantní hráč.

I česká občanská společnost „povstala“
v roce 1999 v podobě hnutí Impuls 99 a výzvy „Děkujeme, odejděte!“
proti pokusům opozičně-smluvních ODS a ČSSD podvazovat demokracii. Na rozdíl od
té slovenské ale neuspěla. S důsledky se potýkáme dodnes.

Post-mečiarovské Slovensko se pustilo do odvážných
reforem, přičemž se vystříhalo „klausovských“ přehmatů. Vznikla široká koalice pravicových
stran, etnických Maďarů a demokratické levice. Ta položila základy k tomu,
aby o deset let později mohlo Slovensko vstoupit do eurozóny.

Důležité též bylo, že Robert Fico byl
v roce 1999 schopen sjednotit post-komunistkou a sociálně-demokratickou
levici v hnutí Směr.  To je další
výrazný rozdíl proti Česku, kde ČSSD doplácí na existenci samostatné KSČM.

I když se slovenská pravice později rozpadla, Smer
se svou relativně velkou podporou dodnes funguje jako kotva slovenské politiky.
Navíc coby jeden z účastníků původní post-mečiarovské koalice byl Fico ochoten
pokračovat v reformách. Byla to jeho vláda, která dotáhla přijetí eura.

Zatímco u nás jsme svědky nekonečných diskuzí o
tom, jaké nevýhody by pro nás mělo přijetí eura, Slovensko i s eurem roste
rychleji než Česko. Čeští euroskeptici si neradi všímají, že Slovensko, které
není odcloněno od zbytku EU vlastní monetární politikou, bylo donuceno
k rychlejší modernizaci v řadě oblastí než do sebe zahleděná Česká
republika.

Příběh o vyspělejším Česku, které se před čtvrt
stoletím zbavilo slovenského břemene, se tak při současné slovenské dynamice
může už za několik let přepisovat v příběh mladé ambiciózní země, která si
nemálo pomohla tím, že se zbavila konzervativního, k Evropě nedůvěřivého „staršího
bratra“.

Právo, 28.8.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..