Zpět k lidové demoracii?

Leckdo si
ještě možná vzpomene, že politické zřízení, které u nás existovalo v 50. letech
minulého století se označovalo názvem „lidová demokracie.“ Byla  předstupněm k demokracii socialistické,
která byla oficiálně nastolena Ústavou v roce 1960.  Ta denitivně zrušila dělbu moci coby rezidua „buržoazní“
parlamenntí demokracie.

Ponechme
stranou, že „lidová demokracie“ byla v praktické rovině především
zástěrkou pro tvrdou diktaturu. V rovině teoretické byla ale považována za
jakýsi vyšší, i když ještě ne nejvyšíí stupeň demokracie, protože svoji
legitimitu, jak naznačuje samotný pojem, čerpala údajně přímo od lidu.

Ozvěny
tehdejšího blouznění o vylepšení demokracie tím, že se politici odpovídají
přímo lidu, a že pluralita politických stran i existence ústavních institucí,
které jsou pilíři klasické dělby moci, jsou překonané, lze dnes zaslechnout
znovu. A nejde přitom jen o populistické třeštění extrémistických hnutí jako je
Okamurova Svoboda a přímá demokracie.

I nový český
premiér Andrej Babiš sní, když náhodou spí, o jakési lidové demokracii 2.0 ,
v níž je klasická politika k ničemu, parlament jen žvanírna, a stát
lze řídit jako firmu. V posledních týdnech pak Babiš doplnil svoje snění i
o konkrétnější kroky a výroky.

Kupříkladu se
shodl s prezidentem Zemanem na tom, že vláda bez důvěry je plnohodnotná. Důležitější
než to, zda má důvěru PS, je prý, aby makala. Pro legitimitu si lze chodit přímo
k „lidu“, čehož Babiš chce dosáhnout kupříkladu pravidelnými výjezdy vlády „za
lidmi,“ kteří přímo řeknou, co potřebují.

Pan Babiš nám
bohužel zatím neprozradil, jak konkrétně bude takové „naslouchání lidu“ vypadat
a  jak se bude posuzovat, co je zásadní a
co ne. A jak se budou lidové náměty převádět do praxe.

Ale o to
koneckonců přeci ani nejde. Jde stejně jako v minulosti o vytvoření
falešného zdroje legitimity, kterou bude možné otloukat o hlavu opozici, až
bude argumentovat pravidly parlamentní demokracie. A také je to jakási
permanenntí volební kampaň.

V tom se
Babiš skvěle shodne se Zemanem, který takovouto permanentní kampaň vede
nepřetržitě. Lidem byl přímo zvolen, s „lidmi“ se stále znovu se setkává na
náměstích, takže když pak poruší ústavu či pravidla parlamenntí demokracie,
odvolává se ma mandát „od lidu“.

Co na tom, že
„lid“ je nestrukturovaná množina, a každý si může jeho vůli bez pevně
nastavených ústavních mantinelů vykládat, jak chce. Pokud Zeman bude znovu
zvolen, možná by mohl prezident a vláda cestovat po náměstích společně. Něco
jako cestující cirkus, aneb lidová demokracie v praxi.

 

 Právo, 8.1.2018

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..