<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Pokud je krach jednání o sestavení vládní
koalice mezi hnutím ANO a sociální demokracií definitivní, vrátí se opět do hry
hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Jenže podpora SPD pro vznik
Babišovy druhé vlády může mít řadu nepříjemných důsledků.
Jak jsme nedávno viděli v případě
Babišova souhlasu s vydáním ruského hackera Jevgenije Nikulina, nebo
v případě vyhoštění tří ruských diplomatů coby projevu solidarity
s Velkou Británií po otravě bývalého ruského agenta Skripala nervovým
plynem na jejím území, Babiš se velmi snaží, aby vypadal jako prozápadní
politik.
Je to pro něj důležité nejen proto, že takový obraz
poněkud obrušuje hrany domácí kritiky, že má nedemokratické choutky. Je to
důležité i proto, že Babišovo rozměrné ego, které už přerostlo hranice české
kotliny, velmi stojí nejen od domácí, ale i o mezinárodní uznání. Navíc podniká
i v západní Evropě.
Jenže případná spolupráce s okamurovci
při vzniku a možná i fungování menšinové vlády to může zhatit. Západní
partneři, i na úrovni Evropské unie, by se bezpochyby smířili s podporou
komunistů, zvlášť když by byla schována za koalici s ČSSD. Vláda založená na
podpoře KSČM a SPD je ale–i v symbolické rovině–o dost jiný šálek kávy.
I komunisté by hodně riskovali. Zatímco jejich
podpora koalice ANO a ČSSD by je do jisté míry legitimizovala jako „normální“
stranu, jejich parlamentní podpora menšinové vlády ANO s pomocí SPD, by
jen znovu rozvířila debaty o jejich vlastním extrémismu, což je nálepka,
s níž se KSČM snaží skoncovat.
Když Babiš nechal zkrachovat dosavadní jednání
o vzniku koaliční vlády s ČSSD, byl
si jistě rizik spojených s případným návratem SPD do hry o vládu vědom. Je
proto velmi pravděpodobné, že pokud se nepodaří jednání s ČSSD znovu
nastartovat, země směřuje k předčasným volbám.
Nedá se přitom vyloučit, že to Babiš tak od
začátku plánoval. Zdánlivě udělal vše, aby vytvořil vládu s demokraty, a
kdyby neměli údajně nerealistické požadavky, vznikla by. Když se to nepovedlo, může být mnoha voličům
sympatické, že Babiš raději postoupí další volební test, než aby závisel na
extrémistech.