<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:8.0pt;
margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
h1
{mso-style-priority:9;
mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-link:“Heading 1 Char“;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-outline-level:1;
font-size:24.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;
mso-fareast-language:CS;}
span.Heading1Char
{mso-style-name:“Heading 1 Char“;
mso-style-priority:9;
mso-style-unhide:no;
mso-style-locked:yes;
mso-style-link:“Heading 1″;
mso-ansi-font-size:24.0pt;
mso-bidi-font-size:24.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-ascii-font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“Times New Roman“;
mso-hansi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-font-kerning:18.0pt;
mso-ansi-language:CS;
mso-fareast-language:CS;
font-weight:bold;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:11.0pt;
mso-ansi-font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:8.0pt;
line-height:107%;}
@page WordSection1
{size:595.45pt 841.7pt;
margin:72.0pt 72.0pt 72.0pt 72.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Jedinečnost našeho pana prezidenta spočívá mimo jiné i
v tom, že jakmile se v poslední době octne v přímém přenosu,
neodolá, aby se neuchýlil k výrazům, kvůli kterým v případě obyčejných
smrtelníků udělují rozhlasové a televizní rady tvrdé pokuty. Kritici mluví o rozpadlé
osobnosti, vyžívající se ve vulgarismech, zatímco jiní tvrdí, že pan prezident je
plně při smyslech a vulgaritami jen odvádí pozornost od závažnějších věcí.
Ať tak či onak, víme, že náš pan prezident chce hrát
významnou mezinárodní roli. A že v cizině jen těžko pochopí některé jeho
nejvýznačnější myšlenky, pokud nebudou vyjádřeny jazykem, jímž dnes on sám
běžně mluví ve sdělovacích prostředcích nebo ve Sněmovně u nás doma–desátá
nedesátá večer. Cílem tohoto textu je tak nabídnout stručný slovníček
oblíbených výrazů našeho pana prezidenta v několika jiných jazycích, což možná
ocení i samotný Hrad.
Začít můžeme francouzštinou, protože těsně před stým
výročím založení Československa navštíví naší zemi francouzský prezident
Emmanuel Macron. Pokud by se chtěl náš pan prezident znovu blýsknout třeba
výkladem toho, co vlastně znamená jméno nechvalně proslulé ruské punkové
skupiny Pussy Riot, pak může Macrona, stejně jako před časem českou veřejnost,
ohromit sdělením, že „pussy“ je vlastně „kunda“, a blýsknout se francouzským
slůvkem „chatte“.
Macron při použití tohoto výrazu nejenže pochopí, že členky
Pussy Riot nebojují za žádná lidská práva, ale že jde–stejně jako v případě
českých Bakalů a jim podobných–o pouhé „zmrdy“, což může pan prezident hezky
podtrhnout francouzským výrazem „enculé“. Pokud by na rozdíl od češtiny chtěl
přeci jen vynechat z kořene tohoto slova vulgární označení pro „soulož“,
mohl by jednoduše použít výrazu „pauvre con“, což je kretén, hajzl, atd. Ale
chápeme, že to se může zdát panu prezidentovi příliš měkké.
Kdyby chtěl
náš pan prezident poučit svoje prezidentské protějšky v jiných zemích
v jejich vlastním jazyku o tom, co si myslí třeba o českých novinářích,
pak se coby ekvivalent českého „blbce“ nabízí hned několik krásných výrazů: „conard“
ve francouzštině, „tepak“ v polštině, „durak“ v ruštině, „idiot“ v angličtině,
popřípadě „Blödmann“ v němčině. V posledně jmenovaném jazyku si lze
vypomoci i pěkným, ale o to tvrdším slůvkem „Arschloch“.
Je jasné,
že nejlépe pochopí pana prezidenta ve slovanských zemích, a to nejen kvůli
společným jazykovým kořenům, ale i podobné politické kultuře. Při příští
návštěvě Moskvy nebo ruské ambasády tak může poučit ruské přátele, že Bakala je
„ujobok“. Nebo využít universálního slovanského výrazu „kurvit“ k popisu tvorby
zákonů českými zákonodárci. A kdyby chtěl opět rozvést svoji zásadní myšlenku,
že Dubček si po sovětské invazi nepočínal statečně a podělal se (strachy), lze
použít krásného ruského výrazu „obdělaťsja.“.
Vysvětlovat
ruským přátelům, že slovo „pussy“ znamená ve skutečnosti „pizda“ asi nemusí. Tímto
universálním slovanským expresivem se lze blýsknout nejen v Moskvě, ale
třeba i v Polsku, i když „cipa“ asi udělá větší dojem. Mimochodem: polský výraz
pro prezidentovo označení Bakaly je „zjeb“, který má tu výhodu, že se při viróze
lépe vyslovuje než jeho český ekvivalent sestávající pouze z tvrdých a
obojetných souhlásek.
Jelikož pan prezident opět míří na návštěvu Číny, může se
pokusit tuto zemi, kam se jezdí učit stabilitě, překvapit třeba při hodnocení
práce českých novinářů výrazem „šabi“, což znamená „kretén“, „debil“ nebo
„blbec“. To čínští soudruzi, kteří se s novináři nepárají o nic víc než
kdysi kolonizátoři s blbounem nejapným na Madagaskaru (pardon, na
Mauritiu), jistě ocení.
Pan prezident by se mohl dokonce blýsknout výrazem „cao“,
který se blíží tomu, co nám chtěl nedávno sdělit o Bakalovi a jemu podobných.
Ale bude-li mluvit o ekonomické kriminalitě, možná úplně postačí, když použije
jako obecný referenční rámec „Jie Ťien-ming”,
což je jméno jeho čínského poradce, uvězněného momentálně v Číně
pro korupci.
Velké možnosti by se našemu panu prezidentovi nabízely i
při případné návštěvě bratrského Maďarska, protože maďarština je známá svou
velmi bohatou zásobou peprných slov. Je to ale těžký jazyk, takže pan prezident
může využít toho, že v současnosti snadno přebije jakékoliv sprosté slovo,
s jehož pomocí by snad chtěl někoho urazit, universálním, ve všech
maďarských (a obecněji visegrádských) vlastencích odpor budícím výrazem „Soros“.
Novinky, 19.10.2018