Po nedávném skandálu, který
spustilo tvrzení Andreje Babiše mladšího, že byl unesen na Krym, aby nemohl
vypovídat v kauze Čapí hnízdo, leckdo předpokládal, že hnutí ANO u voličů oslabí. Stal se opak. To ale
neznamená, že Babišův politický projekt dál nemá potenciálně fatální slabiny.
Velká část podpory pro Babiše přichází
od sociálně slabších voličů, kteří mu ve světle jeho „rozdávání“ zatím leccos
odpouštějí. Jsou to shodou okolností z větší části zároveň voliči, kteří
se nejvíce zklamali v tzv. tradičních stranách, hájících dnes liberální
demokracii. Takže útoky na Babiše vidí tito voliči především jako snahy vrátit
politiku zpět k modelu, na který ekonomicky doplatili, a to zejména
v letech které následovaly finanční krizi z roku 2008.
Tato voličská skupina, obecně kritická
k liberální demokracii, se dnes do značné míry kryje s voliči Miloše
Zemana. I proto je tak důležitá Zemanova podpora Babišovi (stejně jako byla
ostatně nakonec rozhodující podpora Babiše pro Zemana v prezidentské
volbě.)
Babiš je schopný válcovat svoje
politické soupeře nejen proto, že byl zásluhou svého bohatství schopný
vybudovat mediální impérium a vysoce výkonný PR tým, ale také proto, že hnutí
ANO je jeho osobní projekt. Nemusí se tedy ohlížet na stranická grémia nebo poslanecký
klub. Může pružně měnit svoje pozice podle veřejného mínění. Jak ž si mnozí
všimli, hnutí funguje do značné míry jako sekta, v niž je slovo lídra a
majitele svaté.
Jenže všechny výše zmíněné
charakteristiky Babišova úspěchu jsou dvojsečné. A největší slabinou je sám
Babiš. Politický subjekt, který vytvořil, je na něm osobně natolik závislý, že
s ním stojí a padá. Bez Babiše by ANO nepřežilo ani několik týdnů.
Dalším rizikem Babišova projektu
je skutečnost, že vyrostl v období ekonomického vzestupu, který úspěšně
vykresloval jako svoji zásluhu. Ve skutečnosti je ale skvělá ekonomická kondice
exportně orientované České republiky do značné míry svázána s externími
faktory, především s ekonomickou situací v západní Evropě. Bilanci také
vylepšuje čerpání evropských fondů.
Na těch ostatně značně závisí i
Babišovo podnikatelského impérium, které si „odložil“ do svěřeneckého fondu,
ale s nímž zůstává dál „citově“ a možná i institučně (jak tvrdí právníci
Evropské komise) svázán. Bude zajímavé sledovat, jak se Babiš rozhodne, pokud
bude EK donucen volit mezi Agrofertem a politikou.
Pokud jde o širší ekonomický
kontext, poněkud iracionální víra části české společnosti, že Babiš skutečně
dokáže „věci zařídit“ (a proto lze koneckonců zavírat oči i nad některými jeho
skandály), se může začít velmi rychle drolit v okamžiku, kdy nastanou
první ekonomické potíže. A nemusí přitom jít o nějakou velkou krizi, ale pouhou
recesi.
Zásadním rizikem je už to, že
Babiš ve svém populistickém tažení připustil růst příjmů obyvatelstva (platů,
důchodů, sociálních dávek), který dle ekonomů neodpovídá růstu produktivity
práce. Tato nerovnováha mezi rychlým růstem příjmů a skutečnou výkonností
ekonomiky může i mírnou recesi značně zkomplikovat, přičemž Babiš nebyl zatím
v pozici krizového manažéra otestován.
Rizikem pro Babiše je i jeho
spojenectví se Zemanem, které tvoří polovinu jeho úspěchu, protože bez Zemana
by v současnosti jen těžko byl vůbec premiérem. Toto spojenectví se může buď rozpadnout, pokud
oba politici nenajdou shodu kupříkladu ohledně dostavby jaderných elektráren,
anebo může skončit, pokud zdravotně indisponovaný prezident nebude schopen
dokončit svůj mandát. Babiš přitom nemusí být schopný prosadit na Hrad „svého“
politika. Příklad dvoukolových senátních voleb, v nichž ANO selhává, je
varováním.
Ve výhledu několika příštích let
může být pro Babiše hendikepem, že se zcela přeorientoval na spíše levicově
smýšlející „postkomunistické“ voliče. Tuto část elektorátu u nás tvoří zejména
starší lidé, a Babiš se zatím nezdá být schopen oslovit nové voliče mladší. Tam
prohrává jak s piráty, tak s oživenou ODS.
Shrneme-li: Babišův zatím úspěšný
politický projekt je závislý na několika velmi křehkých proměnných. Jako takový
může snadno zkolabovat v případě, že dojde k nějaké změně
v těchto proměnných. Neznamená to samozřejmě, že by se v takovém
případě okamžitě zásadně zlepšila politická situace, protože voliči, kteří
Babiše podporují, hned nikam nezmizí. Jenže změnu může způsobit už to, že se
jen těžko najde lídr typu Babiše, který by je dokázal přilákat k jednomu politickému
subjektu.
Novinky, 7.12.2018