<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
V květnových volbách
do Evropského parlamentu podle dosavadních průzkumů zřejmě posílí
nacionalisticko-populistické strany, což vítají euroskeptici u nás i jinde
v Evropě. Jelikož dvě největší dosavadní politická uskupení
v Evropském parlamentu—lidovci a socialisté–zřejmě nedají dohromady
většinu, přestane prý fungovat neformální proevropská většinová koalice těchto
stran.
A jelikož
nacionalisticko-populistické a euroskeptické strany možná získají až třetinu
hlasů, budou prý schopné blokovat návrhy proevropských stran na další evropskou
integraci. Dokonce i politici, jejichž strany k euroskeptickému bloku
nepatří, jako je český premiér Andrej Babiš, si slibují od posílení
nacionalistických stran v eurovolbách určité posílení hlasu menších států,
protože se prý oslabí vliv Bruselu.
A někteří
euroskeptici už píšou rovnou evropské nekrology. Posílení populistů a
nacionalistů v EP je prý jen začátek, protože socialistické, liberální a
křesťansko-demokratické strany, které tvořily páteř evropské politiky po
několik dekád, budou zřejmě dál slábnout.
Tento scénář ovšem
vynechává některé důležité nové jevy v evropské politice. Jedním
z nich je skutečnost, že posilování populisticko-nacionalistických stran
v posledních letech úzce souviselo s nezvládnutou migrací. Jinými
slovy: nevíme zatím, zda zmíněné strany v různých evropských zemích budou
dál sílit, pokud ztratí boj s migrací
jako svoje hlavní téma. Není jasné, zda k jejich případnému dalšímu
posilování bude stačit odpor k myšlence další evropské integrace.
Dalším novým jevem je
posilování politických subjektů v různých zemích, které se sice nehlásí
k táborům tradičních evropských stran, ale pokud jde o EU, jsou
proevropské. V průzkumech veřejného mínění v Německu se nyní jako
druhá nejsilnější politická formace umisťuje Strana zelených. U nás jsou to
Piráti. A ve Francii vede v průzkumech i navzdory propadu popularity
prezidenta Emanuela Macrona jeho hnutí Republika v pohybu.
Z europarlamentu také zmizí početný kontingent britských poslanců,
z nichž většina měla vůči EU spíše skeptické postoje.
Po volbách se tedy
spíše než rozpad proevropských sil dá očekávat jejich určité přeskupení. Je
možné, že bude nutné tvořit složitější koalice, než bylo dosavadní spojení
lidovců a socialistů v zásadních otázkách, ale je také možné, že právě
jisté narušení zaběhaných způsobů fungování dosavadních tahounů evropské
integrace, přinese novou dynamiku na straně ostatních proevropských sil, včetně
těch nových.
Důležité bude i to,
zda euroskeptické a nacionalistické síly budou schopné postupovat jednotně.
Ačkoliv probíhají různá jednání, ze stran, které se řídí heslem „naše země na
prvním místě“ je těžké stvořit jednotnou koalici. A i mezi těmito stranami
navíc existují rozdíly v míře jejich odporu vůči různým formám evropské
integrace, jako je třeba pokračující existence eurozóny.
Závěry o dalším
oslabení společného evropského projektu po evropských volbách jsou tedy poněkud
předčasné. Kompas politického vření v zemích EU rozhodně neukazuje jen
jedním směrem, což mnohým autorům množících se evropských nekrologů uniká.
ČRo Plus, 20.4.2019