<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:8.0pt;
margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:11.0pt;
mso-ansi-font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:8.0pt;
line-height:107%;}
@page WordSection1
{size:595.45pt 841.7pt;
margin:72.0pt 72.0pt 72.0pt 72.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Prezident Miloš Zeman
navštívil Poslaneckou sněmovnu, aby podpořil vládní návrh rozpočtu. Po
čtyřdenním „rekondičním pobytu“ v nemocnici přítomné novináře ujistil, že
je až na bolavé nohy zdravý a nehodlá navzdory spekulacím rezignovat. Jenže
jeho vystoupení jen znovu podtrhlo, že odchod z funkce by i pro něj samotného
byl tím nejlepším, co by mohl udělat.
Hlavním důvodem
přitom není fyzická zchátralost. Vždyť možná nejlepším americkým prezidentem
všech dob byl Franklin Delano Roosevelt, který byl po onemocnění obrnou
v roce 1921 částečně ochrnutý a musel občas úřadovat na vozíku. Dosti nemocní
byli, snad jen s výjimkou Václava Klause, ke konci svého prezidentství i
všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Problém to ale začal být, až když
chátrání, související vesměs s věkem, začalo postihovat i mysl.
Historici tak budou ještě dlouho spekulovat,
jak by se naše historie vyvíjela v roce 1948, kdyby prezident Edvard Beneš
nebyl v únoru 1948 už ve velmi špatném zdravotním stavu, což mělo podle
svědků vliv i na jeho schopnost rozhodovat. Prezidenta Ludvíka Svobodu, který
utrpěl několik mozkových příhod, raději komunisté nahradili v roce 1976
Gustavem Husákem, který ovšem sám postupem času jevil známky značeného
fyzického i duševního opotřebení, a v prvních dnech sametové revoluce už působil
zcela dezorientovaně.
Stejně jako Husák byl i Zeman kdysi bystrým
intelektuálem. Dnes—stejně jako Husák ke konci své kariéry—už jen opakuje pořád
dokola stejné teze a fráze, v nichž
se už nemění ani slovosled.
Jeho projev ve Sněmovně asi nejlépe shrnul
komentátor Petr Fischer, když na sociálních sítích napsal: „Projev
prezidenta k rozpočtu kopíroval předchozí projev prezidenta k rozpočtu, který
kopíroval předchozí projev prezidenta k rozpočtu.” To samé platí i o jeho
projevech u příležitosti státního svátku 28. října nebo o tzv. vánočních
poselstvích.
Zeman do domácí politiky
už nevnáší žádné nové obsahové impulsy. Občas
něčím překvapí, nebo spíš „šokuje“ v zahraniční politice, jenže se vzápětí
většinou ukáže, že jde o iniciativu nekonzultovanou s vládou, a tedy
v podstatě irelevantní. A i jeho
občasné mocenské hrátky jsou zajímavé už jen především tím, o kolik více než
minule pošlape Ústavu.
Přesto i někteří jeho
kritici tvrdí, že výše zmíněné aktivity ukazují, že ač mu možná ubývá fyzických
sil, duševních má stále dost. Těžko říct. Ve svém projevu ve Sněmovně
nejen opět zněl jako (tentokrát dosti
unavený) kolovrátek, ale při příchodu do sálu se podle zpráv v médiích sháněl
po premiérovi, kterého přitom sám požádal, aby ho zastoupil v Tokiu při
inauguraci nového japonského císaře.
Měla-li jeho otázka „Je tady Babiš? být vtipem, moc se nepovedl. A ani to na vtip
nevypadalo. Mnohé tak spíš napadne, jestli vedle fyzických potíží nezačíná
prezident trpět podobnou dezorientací, jakou předváděl ke konci svého
prezidentství Husák.
Jeho rekondiční pobyt
v nemocnici byl vysvětlen tak, že chce být v dobré formě při oslavách
státního svátku 28. října, spojeného s udílením státních vyznamenání.
Pokud bychom ale brali jeho vystoupení ve Sněmovně jako měřítko toho, jak moc
mu „rekondiční“ pobyt prospěl, je asi tím nejlepším, v co lze doufat, že při
svém projevu zase víceméně zopakuje vše,
co už řekl ve svých projevech u příležitosti 28. října šestkrát, včetně urážek
svých oponentů, a pak snad zdárně udělí všechna vyznamenání. To je ovšem dost
smutné, protože od hlavy státu bychom měli chtít víc.
Novinky, 25.10.2019